Perkutánní transluminální angioplastika extrakraniálních karotických tepen ve srovnání s operačním řešením stenóz

Abstract

Bakalářská práce s názvem Perkutánní transluminální angioplastika extrakraniálních karotických tepen ve srovnání s operačním řešením stenóz je rozdělena na dvě části.Teoretická část, je postavena na analýze dostupných zdrojů. Jde o publikace a články, které se zabývají anatomií, radiologickou přístrojovou technikou, angiologií, neurochirurgií a neurologií. Léčba stenóz je multidisciplinární. Na výběru nejvhodnějšího postupu se podílejí lékaři z oboru intervenční radiologie, neurologie a neurochirurgie. Při rozhodování je třeba zohlednit celkový stav pacienta s jeho přidruženými chorobami a předběžnou délku dožití. Dále je probráno téma cerebrovaskulární rezervy, která má rozhodující význam pro indikaci jednotlivých léčebných modalit. Za zmínku stojí, že nemocnice České Budějovice ve spolupráci s University Illinois Center v Chicagu provádí vyšetření NOVA Pacienti s vyčerpanou cerebrovaskulární rezervou nebo symptomatickou stenózu jsou léčeni buď intervenčním výkonem (perkutánní transluminální angioplastika) anebo chirurgicky (karotická endarterektomie). Jedním z cílů práce je porovnání ekonomické náročnosti intervenčního výkonu s operačním Spomocí systému DRG se podařilo přibližně vyčíslit náklady na oba výkony. Z nich je patrné, že intervenční výkon je dražší než operace. Je to dáno tím, že při angioplastice se používá drahé jednorázové instrumentárium, na rozdíl od endarterektomie, při níž se používají levnější nástroje. Druhým cílem práce bylo porovnání jednotlivých výkonů v návaznosti na resocializaci. Byla srovnávána doba hospitalizace a doba, za kterou je možný návrat do pracovního procesu. Je nutné vždy porovnávat pacienty rovnocenné, tzn. bez komplikací po angioplastice s pacienty bez komplikací po endarterektomii. Bylo zjištěno, že doba hospitalizace po obou výkonech se podstatně neliší.Čas, za který se může pacient navrátit do pracovního procesu, je velmi individuální. Závisí na typu a náplni práce, která má být vykonávána. Lze říci, že po intervenčním výkonu je traumatizace a bolestivost minimální, proto se pacienti bez komplikací mohou v krátké době po propuštění ze zdravotnického zařízení vrátit do pracovního procesu. Na závěr je uvedeno, že vyčíslování nákladu na výkony není optimální. Odborná veřejnost ve spolupráci s Národním referenčním centrem se snaží o nápravu úpravou metodiky k vykazování a následné úhradě výkonů zdravotními pojišťovnami. Na téma srovnání karotického stentingu a endarterektomie z pohledu vhodných indikací, bezpečnosti provedení výkonu a profitu pacienta se uskutečnilo několik studií. Jedna probíhá i v současné době. Zatím nebylo prokázáno, že by jedna z léčebných modalit byla jednoznačně lepší.