Profesní příprava a další možnosti vzdělávání asistentů pedagoga na proces integrace a inkluze zdravotně znevýhodněných dětí.

Abstract

Úvod práce nastiňuje pohled na integraci a inkluzi jako na stále častěji používanější pojem, kdy jeho smysluplnost poznávají rodiče postižených dětí každým dnem. Díky současnému trendu začleňovat zdravotně postižené a zdravotně znevýhodněné děti do hlavního vzdělávacího proudu, je potřeba práce asistentů pedagoga nezbytná. Poukazuje na jejich funkci při inkluzi, jež je nesmírně důležitá a z toho důvodu by i jejich znalosti, vědomosti a dovednosti v problematice postižených dětí měly být více než nadprůměrné. Asistent s dítětem probírá školní látku a vysvětluje konkrétní úkoly, stejně tak jako dítěti pomáhá s jeho osobními starostmi. Zmiňuje též názor na správnost, aby absolvent Vysoké školy v pedagogickém směru měl i kompetenci být asistent pedagoga, poněvadž jeho znalosti by měli být dostačující. To ovšem neznamená, že by se neměl dále v problematice vzdělávat a získávat nové informace, naopak. Práce s dětmi je velmi zodpovědná činnost a každý kdo se jí věnuje. by měl mít ambice se znalostně zlepšovat. Bakalářská práce je zaměřena na přehled možností profesní přípravy pedagogických asistentů v aktuální nabídce Jihočeského kraje a mapuje dostupné vzdělávací kurzy i nabídky školských zařízení. Práce je dále rozšířena o celkový přehled nabídky vzdělávacích institucí jednotlivých krajů České republiky a školských zařízení poskytujících doplňující studium nebo celoživotní studium. V teoretické části se práce zaměřuje na upřesnění a vysvětlení pojmu asistent pedagoga, jeho právního výkladu dle zákonů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Určitá část je věnována historickému vývoji profese asistenta pedagoga a upřesňuje jeho pracovní kompetence. Konkretizuje aktuální legislativní vymezení požadovaného vzdělání k výkonu profese asistentů, s rozlišením na přímou pedagogickou činnost ve třídě a na přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích. Vysvětluje také rozdíl pojmů integrace inkluze a pojmů s inkluzí spojených, např. inkluzivní prostředí, inkluzivní škola, nebo inkluzivní vzdělávání. Též konkrétně definuje a seznamuje s jednotlivými vybranými druhy postižení, které se při začleňování postižených dětí nejčastěji objevují. Upřesňuje konkrétní podmínky inkluze pro dané postižení a vhodné přístupy k funkčnímu začlenění. V praktické části pak práce konkrétně mapuje dostupné vzdělávací instituce z Jihočeského kraje, jejich aktuální nabídku, zaměření a požadavky. Dále se věnuje vzdělávacím institucím nabízejících studium pro asistenty pedagoga ve všech krajích po celé České republice, včetně celostátní organizace Národního institutu pro další vzdělávání, který spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR i Eurofondem pro regionální rozvoj. Všech 28 institucí bylo v období od 1.července 2014 do 2. srpna 2014, osloveno formou dotazníku rozeslaných internetovou poštou k upřesnění jejich činnosti a náplně výuky. S vybranými institucemi byl též uskutečněn polostandardizovaný rozhovor k ujasnění informací. Výzkumná část je ukončena jednotlivými rozhovory s vybranými asistenty pedagoga z Jihočeského kraje, působící na Základní i Střední škole, které probíhaly formou polostandardizovaných rozhovorů. Asistenti se vyjadřovali ke svému vzdělání, případným překážkám či perspektivě profese asistenta pedagoga.