Úspěšnost individuální integrace žáků s lehkým mentálním postižením na 1. stupeň základní školy

Abstract

Cílem bakalářské práce s názvem Úspěšnost individuální integrace žáků s lehkým mentálním postižením na 1. stupeň základní školy bylo vymezit pojem úspěšnost individuální integrace žáků s lehkým mentálním postižením na 1. stupni základní školy a zjistit, jaká je v tomto směru situace na vybraných školách. První kapitola je proto zaměřena na problematiku mentálního postižení, konkrétně na definici pojmu mentální postižení a charakteristiku žáků s lehkým mentálním postižením. Zde se jedná zejména o specifika kognitivních procesů, osobnosti, fyzického stavu a vzdělávání. V další části je pozornost věnována integraci žáků s lehkým mentálním postižením, tedy zejména definici pojmu integrace, významu integrace a faktorům ovlivňujícím její úspěšnost. Na základě studia odborné literatury jsou v práci posléze vymezena čtyři kritéria, na základě nichž by bylo možné posoudit úspěšnost individuální integrace žáků s lehkým mentálním postižením v konkrétních případech.Problémy v každé z těchto oblastí představují ohrožení, či dokonce znemožnění úspěšné integrace. Poznatky dosažené na základě studia odborné literatury byly aplikovány v rámci provedeného vlastního výzkumu. Pro tento účel byla zvolena kvalitativní strategie, jmenovitě design případových studií, který umožňuje odhalit nuance jednotlivých případů a poskytnout dostatečný prostor pro popis jejich specifik. K získání dat potřebných pro posouzení úspěšnosti integrace byly použity metody analýzy dokumentů, pozorování, dotazování a sociometrie. Výzkum probíhal ve školním roce 2013/2014 na 1. stupni ve třech základních školách v Jihočeském kraji. Do výzkumu byly zařazeny dvě individuálně integrované žákyně, jedna z 2. a jedna ze 3. ročníku a individuálně integrovaný žák 4. ročníku. Výzkumu se účastnili také jejich třídní učitelky a spolužáci. V jednotlivých třídách se vzdělávalo 24, 20 a 13 žáků. Výzkumu se tedy celkem účastnili 3 integrovaní žáci s lehkým mentálním postižením, 3 třídní učitelky a 57 spolužáků. Po prostudování odborné literatury a na základě informací získaných prostřednictvím realizovaného výzkumu se z mého pohledu jeví integrace žákyně B. ze 2. ročníku jako úspěšná, a to zejména proto, že v rámci všech dílčích kritérií pro hodnocení úspěšnosti integrace jsem neshledala žádné závažné problémy. Integraci žákyně A. ze 3. ročníku a žáka D. ze 4. ročníku hodnotím spíše jako neúspěšnou. Největší překážku úspěšné integrace těchto žáků představovaly jejich vztahy se spolužáky. V obou případech totiž byly zjištěny závažné problémy v oblasti sociálních vztahů mezi integrovaným žákem a jeho spolužáky projevující se zejména ignorováním, odmítáním či posměchem. V případě žákyně A. je pak navíc zjevná její subjektivní nespokojenost s danou situací. I přesto, že je integrace jedním ze současných trendů školské politiky, není její úspěšnost, respektive neúspěšnost dostatečně řešena. V textu práce je proto poukázáno na problémy, které se při integraci žáků s lehkým mentálním postižením na 1. stupni základních škol mohou objevovat. Jejich přítomnost je pak signálem, který by neměl být zainteresovanými subjekty. V dlouhodobém horizontu totiž mohou přinést nejen zhoršenou kvalitu vzdělávacího procesu integrovaného žáka, ale také ostatních spolužáků. V horším případě pak může docházet i ke zhoršování sociálních vztahů ve třídě, což se negativně odráží na celkové atmosféře a klimatu. Bakalářské práce by proto měla posloužit především jako impulz k řešení této problematiky.