Životní styl osob registrovaných na úřadu práce

Abstract

Nezaměstnanost je významným fenoménem vyskytujícím se v dnešní společnosti. Její ekonomické a sociální dopady však nezasahují pouze společnost, ale mají nesporně negativní vliv i na jednotlivce. Tato bakalářská práce se snaží zachytit všechny jevy v kontextu nezaměstnanosti, které mají vliv na životní styl člověka a rovněž poukázat na jeho individuální zvláštnosti. V souvislosti s tím byla práce rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se postupuje systematicky od definování nezaměstnanosti v ekonomické teorii, přes úlohu Úřadu práce České republiky ke státní politice zaměstnanosti. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Data byla shromažďována prostřednictvím techniky dotazování pomocí metody polostandardizovaných rozhovorů. Vlastní výběr výzkumného souboru byl proveden prostřednictvím záměrného výběru přes instituce. Zvolenou institucí pro realizaci výzkumu byl Úřad práce v Českém Krumlově, kde se souhlasem ředitele probíhalo přímé vyhledávání uchazečů o zaměstnání. Výběrový soubor se skládal z osmi osob, které byly ochotny se do výzkumu zapojit. Tyto osoby odpovídaly na pět okruhů otázek uvedených v polostandardizovaném rozhovoru, které se zaobíraly životní úrovní, mezilidskými vztahy, zdravím, strukturou dne a způsobem hledání zaměstnání. Hlavním cílem bakalářské práce bylo popsat životní styl osob registrovaných na úřadu práce se zaměřením na životní úroveň, mezilidské vztahy a zdraví. Dílčím cílem bylo zjistit, jaká je současná struktura dne v životě nezaměstnaného člověka a jakým způsobem si tento člověk hledá nové zaměstnání. Výsledky ukázaly, že vliv nezaměstnanosti na životní úroveň je dán zejména poklesem příjmů, který z velké části eliminuje existence úspor. Úbytek příjmů je řešen většinou částečným omezením spotřeby. Ve dvou případech byl též řešen formou půjčky a v jednom případě dokonce prodejem majetku. Vliv nezaměstnanosti na zdraví je psychického nebo fyzického charakteru, přičemž se projevuje nejvíce stresem. Ve dvou případech byly zaznamenány častější bolesti hlavy, nespavost a u dlouhodobě nezaměstnané komunikační partnerky i zvýšená nemocnost. Vliv nezaměstnanosti na vztahy v rodině nebyl v polovině případů zaregistrován žádný. Ve třech případech se však v rodině začaly objevovat konflikty a pouze v jednom případě byla nezaměstnanost považována za pozitivní, a to z toho důvodu, že dokázala posílit rodinné vztahy. Dále výsledky ukázaly, že hodnocení běžného dne pohledem nezaměstnaných osob je zcela individuální záležitostí. Přesto převažuje názor, že čas vzniklý v důsledku nezaměstnanosti přináší nové možnosti pro aktivity běžného dne, ale zároveň je příčinou sociální izolace a snižování dostupných finančních prostředků. Dále bylo zjištěno, že osoby registrované na úřadu práce k vyhledávání nabídek zaměstnání využívají nejčastěji internet a okruh známých či přátel. Méně často jsou voleny inzeráty v novinách a pouze ve dvou případech byl zvolen přímý kontakt se zaměstnavateli. Teoretická část bakalářské práce by mohla posloužit uchazečům o zaměstnání, případně studentům v základní orientaci v systému sociálního zabezpečení v nezaměstnanosti. Výsledky výzkumu by dále mohly přinést aktuální pohled na nezaměstnanost a její vliv na životní styl osobám, které se touto problematikou v současné době zabývají.