Zvláštnosti v přístupu radiologických asistentů k vyšetření seniorů

Abstract

V České republice stoupá počet seniorů, lze proto předpokládat, že v budoucnu bude tento nárůst starší populace kopírovat nárůst radiodiagnostických vyšetření seniorů. V době, kdy člověk dosáhne seniorského věku, trpí různými neduhy a dost často vyhledává odbornou pomoc. Starý člověk je velmi citlivý na jednání s ním, a proto můj cíl práce bylo vymezit, jak by se měl radiologický asistent chovat k seniorům. Dnešní populace lidí je zrychlená a moderní. Musíme si uvědomit, že s námi žijí i tací, kteří jsou pomalejší, hůř koordinují své pohyby a pomaleji myslí. V teoretické práci se zabývám pojmy stáří a stárnutí. Starý člověk prochází různými změnami ve stáří. Seniorovi se mění stránka psychická, fyzická, ale i stránka emocionální. Důležité je, aby se senior s těmito změnami vyrovnal a zadaptoval se na ně. Těmito všemi změnami se zabývá gerontologie. Je to vědní obor zabývající se stárnutím, sociálními vztahy ve společnosti k seniorům a samozřejmě člověkem v pokročilém věku jako jedincem s jeho individuálními potřebami a problémy. Tento obor se zabývá hlavně zvláštnostmi chorob ve stáří. Dalším tématem jsou nejčastější nemoci, které postihují seniora. A dále se zabývám komunikací a chováním k seniorovi. V praktické části jsem chtěla zjistit, zda je komunikace mezi seniorem a zdravotníkem na dobré úrovni, dále zda jsou senioři informováni od svého lékaře, na jaké vyšetření jdou a pokud ne, tak jestli jim laborant alespoň řekne, co mu bude snímkovat. Z výsledku vyplývá, že 60% seniorů si myslí, že mají dobré zkušenosti s přístupem radiologického asistenta, ale už méně dobré zkušenosti s předáváním informací. Asi 58% seniorů vůbec nedostává informace od odesílajícího lékaře a od laboranta také ne. Zde je nutná změna jak ze strany lékaře, tak i ze strany asistenta.