Porovnání stravovacích zvyklostí u středoškolských a vysokoškolských studentů

Abstract

V bakalářské práci se zabývám porovnáním stravovacích zvyklostí středoškolských a vysokoškolských studentů. Stravování patří mezi nejlépe ovlivnitelné faktory zdravotního stavu populace. Důležitá je nejen výživa, ale i pitný režim. Pravidelné a zdravé stravování je nezbytné pro vyvíjející se lidský organismus, tedy především pro děti a dospívající. Bohužel v dnešní době se rozšiřují řetězce rychlého občerstvení, které svými klamavými reklamami lákají své zákazníky. Tyto provozovny bývají studenty navštěvovány místo školních stravoven. Pravidelná konzumace jídel z těchto provozoven není vhodná pro děti ani dospělé, neboť přispívá k celé řadě onemocnění. Celodenní sezení v lavicích a stravování v provozovnách rychlého občerstvení jsou jedny z faktorů nezdravého životního stylu studentů. Studenti si pravidelně a rádi zakupují občerstvení ve školním bufetu, který ovšem zdravé potraviny ve svých nabídkách postrádá. Často si studenti i po škole dojdou do již zmíněných fast-foodů. Pokud se již od narození setkáváme s nesprávným životním stylem celé rodiny (nedostatečná fyzická aktivita, nevhodná skladba stravy a nepravidelné stravování, případně vysoký denní kalorický příjem), zanechává to na dítěti následky téměř po celý život. Vedle stravy je stejně důležité i dodržování pitného režimu, a to v doporučeném množství 2-3 litry denně (18). U studentů stoupají v oblíbenosti slazené nápoje, které mají především vysoký obsah cukru (např. 1l coca-coly = 22 kostek cukru). Jejich pravidelná konzumace je zcela nevhodná a může vést k obezitě a dalším onemocněním (59). Ze zdravotního hlediska jsou tyto nápoje zcela nevyhovující, jelikož jsou příjmem tzv. prázdných kalorií a mají vysoký glykemický index. Ani alkohol není vhodnou součástí pitného režimu, přesto se s konzumací alkoholu u adolescentů často setkáváme. V České republice má 97 % dospívajících osobní zkušenost s alkoholem (22). Mezi studenty patří mezi oblíbené alkoholické nápoje pivo a víno. Špatné stravovací návyky a nezdravý životní styl mohou mít v pozdějším věku negativní dopad na zdraví, projevující se např. vysokým krevním tlakem, zvýšenou hladinou cholesterolu, cukrovkou a jinými závažnými nemocemi (tzv. civilizační choroby) (34). Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se věnuji obecně pojmu "výživa", provozovnám rychlého občerstvení a jejich vlivu na dětskou obezitu, dodržování pitnému režimu mezi studenty a vztahům studentů ke stravování a alkoholu. V praktické části jsou výsledky mého osobního výzkumu u studentů, který byl zaměřen na porovnání stravovacích zvyklostí u středoškolských a vysokoškolských studentů a na frekvenci stravování v provozovnách rychlého občerstvení. Veškeré odpovědi z dotazníkového šetření jsem následně prezentovala v grafické podobě s popisky a hypotézy jsem vyhodnotila pomocí statistických funkcí. Pro kvantitativní výzkum jsem použila techniku nestandardizovaného dotazníku, který se skládal z 26 otázek, a to jak s otevřeným, tak uzavřeným typem odpovědí. Dotazník byl rozdán celkem 375 studentům, z toho 150 středoškolským a 225 vysokoškolským studentům, jak v elektronické, tak tištěné podobě. Návratnost dotazníku na středních školách byla 100 %, kdy profesoři oslovených škol dotazníky studentům rozdali o hodinách, a tím dohlídli na jejich vyplnění. Návratnost ze zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity byla 71 %. Pro účel mého výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy. H1: Stravovací zvyklosti se u vysokoškolských a středoškolských studentů liší. H2: Existují statisticky významné rozdíly ve stravování středoškolských a vysokoškolských studentů v provozovnách rychlého občerstvení. Tyto hypotézy byly následně statisticky vyhodnoceny a na základě výsledků byly potvrzeny nebo vyvráceny. Domnívám se, že by tato práce mohla být inspirací pro děti, studenti a jistě i jejich rodiče. Mohla by pomoci ke zlepšení stravovacích návyků a životního stylu populace.