Kvalita života u dětí s onkologickým onemocněním

Abstract

Tato diplomová práce se snaží zjistit, jak ovlivňuje onkologické onemocnění a jeho léčba další život přeživších po vyléčení nemoci. Akutní leukémie a její náročná a mnohdy agresivní léčba zanechává mnoho rozdílných pozdních následků. Hodnocení kvality života je subjektivní hodnocení, závislé do jisté míry i na povaze jedince. I tak je ale třeba kvalitu života hodnotit a zkoumat, výsledky výzkumů totiž mohou pomoci dalším pacientům, ale i sestrám, lékařům, psychologům a dalším pomáhajícím profesím. Teoretická část práce popisuje současný stav problematiky, seznamuje se základními a zásadními specifiky dětského onkologického onemocnění, s jeho léčbou, pozdními následky, zabývá se popisem psychologických problémů nemocných a jejich pečovatelů, které přináší diagnóza samotná, ale i léčba nemoci. Také seznamuje s psychologickou péčí o onkologicky nemocné a s rolemi sestry v péči o onkologické pacienty. Další částí teoretické práce je seznámení s problematikou měření a hodnocení kvality života. Dále práce také seznamuje s onemocněním leukémie, které je jedno z nejčastěji diagnostikovaných onkologických onemocnění v dětském věku. Práce má tři cíle. Prvním je zjistit, jak léčba onkologického onemocnění ovlivňuje kvalitu života přeživších. Druhým cílem je zjistit, jak děti vnímají různá omezení sociálních kontaktů, které s sebou léčba přináší. Posledním třetím cílem je zjistit, jestli zkušenost s onkologickým onemocněním ovlivňuje postoj přeživších dětí k životu. V praktické výzkumné části byl použit kvantitativní výzkum. Technikou sběru dat byl standardizovaný dotazník Minneapolis Manchester Quality of Life Instrument, který je rozdělený na dvě verze pro mladší a starší děti. K výzkumu bylo použito i statistického hodnocení hypotéz. Dotazník byl rozdán dětem ve věku 8 18 let, které byly 2 5 let po ukončení léčby. Kontrolní skupinou byli stejně staří zdraví vrstevníci. Byly stanoveny 4 hypotézy. H1: Vyléčené děti mají více potíží v oblasti sociálního fungování než děti zdravé. Bylo zjištěno, že vyléčené děti mají lepší výsledky v oblasti sociálního fungování než jejich vrstevníci, hypotéza H1 se tedy nepotvrdila. H2: Vyléčené děti mají méně energie k tělesným aktivitám než děti zdravé. Tato hypotéza se nepotvrdila u starších ani mladších dětí.H3: Vyléčené děti jsou více spokojeny se svým vzhledem než děti zdravé. Tuto hypotézu se na základě výzkumného šetření a statistického ověření podařilo potvrdit. Poslední zkoumanou hypotézou byla H4: Vyléčené děti mají větší problémy v oblasti kognitivního fungování než děti zdravé. Na základě statistického ověření se hypotéza nepotvrdila. Z výsledků výzkumu a statistického šetření vyplývá, že vyléčené děti mají 2 5 let po ukončení aktivní léčby stejnou a v některých oblastech i lepší kvalitu života než jejich zdraví vrstevníci. Sestra by měla umět pomoci a poradit nemocnému, měla by empaticky a vstřícně pracovat s rodinou nemocného, která prožívá celou situaci mnohdy hůř než samotný nemocný. Tato práce bude využita pro přípravu odborného interního semináře pro sestry pracující na Klinice dětské onkologie. Využít ji budou moci sestry pracující u lůžka onkologicky nemocných jako zpětnou vazbu své práce. Znalost pozdních následků léčby onkologického onemocnění je nezbytná pro poskytování kvalitní péče a aplikaci ošetřovatelství založeného na důkazech do praxe.