Vnímání etnicity v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež

Abstract

Každý člověk si do svého života nese určité předpoklady (faktory), které nemůže ovlivnit. Mezi tyto faktory patří například barva pleti, genetické dispozice nebo etnicita. Některé tyto odlišnosti jsou viditelné na první pohled a jiné vyplouvají na povrch průběhu života jednice. V souvislosti s tím, jak jsme vnímáni druhými lidmi, je velice důležité, jak my vnímáme sami sebe. Na základě určitých znaků cíleně kategorizujeme lidi podle zažitých a strereotypně užívaných fyziognomických znaků. Přitom definice identity daného člověka může být v jeho pojetí úplně jiná, než ji vnímají druzí lidé. Etnicita je jedním ze znaků, které si přinášíme do života od prvopočátku naší existence. Koncept etnicity koresponduje s pojmem rasa, ale jeho přidružené významy spadají do oblasti kultury. Etnicita je soustředěna kolem shodných kulturních přesvědčení a praktik. Formování "etnických skupin" spočívá ve sdílení kulturních označení, která se vyvinula ve specifických historických, sociálních a politických kontextech a podporují pocit sounáležitosti. Význam etnicity částečně plyne ze společného mytologického původu. Etnicita se tedy formuje na základě toho, jak vyjadřujeme kulturní identity nebo identitu s pomocí znaků a jazyka. Etnicita je proto relativní a souvisí s kategoriemi sebepojetí a sociálního nabytí statusu. Diplomová práce vnímání Etnicity v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež se zabývá pohledem sociálních pracovníků na sociální práci s etnicitou uživatelů NZDM. Na základě zjištěné etnicity uživatelů, Nízkoprahové kluby uvádějí, že jejich nejčastější cílovou skupinou jsou Romové. V diplomové práci se zabývám otázkou, zda při práci s Romy ovlivňuje sociální pracovníky jejich etnicita. Zda sociální pracovníci musejí při přímé interakci s Romy volit specifických přístupů s ohledem na jejich etnicitu. V Nízkoprahovém zařízení se sociální pracovnice setkávají především s dětmi a mládeží, které jsou nějakým způsobem znevýhodněni. Často se jedná o děti a mládež, která se ve svém volném čase bezprizorně potuluje po ulici. V mnoha případech pocházejí tito jedinci ze sociálně slabých rodin a žijí v sociálně vyloučených lokalitách, kde nemají dostatečnou podporu pro kvalitní osobnostní rozvoj. Kvalita života těchto dětí je velice nízká, ať se jedná o materiální stránku nebo o jejich rodinné zázemí. V teoretické části se věnuji vymezení pojmu etnicita a etnická menšina. Jak jsou svou vlastní etnicitou ovlivněni Romové a jakým způsobem života Romové v České republice žijí. Dále se v teoretické práci zabývám významem Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a teoriím a metodám sociální práce. V empirické části jsem se rozhodla pro strategii kvalitativního výzkumu, kdy jsem použila metodu dotazování, techniku polostandardizovaného rozhovoru. Tuto techniku jsem zvolila z toho důvodu, že ji podle situace lze v průběhu analýzy a sběru dat různě modifikovat a měnit. Kvalitní data, která jsem z interview získala, jsem poté zpracovala pomocí kódování. Základní výzkumný soubor pro sběr dat tvořily sociální pracovnice Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež V.I.P. Komunikační partnerky byly vybrány na základě jejich přímé práce s uživateli služeb NZDM V.I.P. Cílem mé diplomové práce bylo identifikovat, jakým způsobem ovlivňuje etnicita uživatelů NZDM práci sociálních pracovnic v zařízení. Z výsledků práce vyplývá, že sociální pracovnice Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež nepovažují etnicitu svých uživatelů za podstatnou. Podle jejich výpovědí etnicitu u uživatelů NZDM vnímají, ale při přímé interakci s uživateli připisují důležitost jiným charakteristikám, které mají uživatelé společné. Významný atribut, který ovlivňuje jejich práci je prostředí, ze kterého uživatelé pocházejí. Další faktorem, který ovlivňuje práci sociálních pracovnic je výchova. Respektive způsob, jakým jsou romské děti vychovávány. V této souvislosti sociální pracovnice uvedli určitý pocit marnosti.