Kulturní antropologie v ošetřovatelství

Abstract

Kulturní antropologie, jakožto vědecká disciplína, zabývající studiem rozličných kultur byla začleněna do ošetřovatelství a pomáhá zdravotníkům získat specifické kulturní informace, které umožňují poskytnout vhodnou, účinnou, individuální péči, podporu ve zdraví a v nemoci u jedinců a komunit z odlišného kulturního prostředí. V České republice proběhlo zkoumání různých etnických skupin, ale neproběhlo zkoumání specifických potřeb polské národnostní menšiny. Cíl byl zaměřen na zmapování přístupu příslušníků polské národnosti ke svému zdraví, na zjištění jaký mají životní styl, vztah k prevenci, postoj k domácí péči a na specifika přístupu k umírání. Hypotézy: H1 Vysokoškolsky vzdělaná populace polské národnostní menšiny vykazuje statisticky lepší hodnocení v postoji ke svému zdraví než populace polské národnostní menšiny se základním vzděláním. H2 Mladší ženy polské národnostní menšiny základního vzdělání více souhlasí s tvrzením o dodržování preventivních prohlídek u gynekologa než starší ženy polské národnosti menšiny. H3 Populace polské národnostní menšiny populace polské národnostní menšiny s vyšším vzděláním dle statistického hodnocení udává vyšší preference při úpravě jídel i stravování dle obou kuchyní (české i polské) než populace polské národnostní menšiny s nižším základním vzděláním. H4 Muži polské národnostní menšiny, kteří konzumují alkohol příležitostně, výrazně statisticky převažují nad ženami z polské národnostní menšiny, které konzumují alkohol příležitostně. H5 U populace polské národnostní menšiny staršího věku je vyšší frekvence k aktivitě s rodinou než mladší populace polské národnostní menšiny. H6 Vyznání víry u populace polské národnostní menšiny výrazně ovlivňuje postoj k interrupci než u nevěřící populace. H7 Ženy polské národnostní menšiny staršího věku častěji preferují služby agentur domácí péče než starší muži polské národnostní menšiny. H8 Ženy polské národnostní menšiny častěji požadují přítomnost rodiny v případě umírání než muži polské národnostní menšiny. Metodika: Výzkumná část práce byla prováděna metodou kvantitativního výzkumného šetření. Výběrový soubor tvořilo 277 osob. Výsledky: Respondenti v počtu 94,90 % souhlasili s tím, že se starají o své zdraví. Přesto však H1, vztahující se k postoji ke zdraví, nebyla potvrzena. Výzkumné šetření bylo taktéž zaměřeno na samotnou prevenci a účast na preventivních prohlídkách. Samotným porovnáním výsledků šetření bylo zjištěno, že prevenci ve všech případech dodržuje více než 75 % respondentů. H2 zaměřená na prevenci nebyla potvrzena. V oblasti stravování byly potvrzeny získané informace o konzumaci potravin v souladu s literárními údaji. V konzumaci zeleniny a ovoce polská národnostní menšina převyšuje českou populaci. H3 se testováním potvrdila. Konzumace alkoholu a kouření patří k rizikovému chování, které napomáhá ke vzniku různých onemocnění a zkracuje život. H4 související s konzumací alkoholu se nepotvrdila. Polská národnostní menšina je charakterizována úzkými vazbami na rodinu a přátelskými vztahy. Samotný počet 88,40 % respondentů, kteří se přihlásili k víře, neovlivnil výsledek H6, která nebyla potvrzena. Cílem práce bylo také zjistit postoj a zkušenosti s agenturou domácí péče, kterou uvedlo 46,60 %. H7 nebyla potvrzena. Překvapivým zjištěním byl postoj respondentů k víře v posmrtný život, k přítomnosti rodiny nebo duchovního v případě umírání, kdy ve všech případech označilo více, jak 20 % odpověď nevím. H8 testováním nebyla potvrzena. Závěr: Práce poskytuje přehled informací o polské národnostní menšině žijící v Těšínském Slezsku. Výstupem diplomové práce je návrh Standardu ošetřovatelské péče o polskou národnostní menšinu. Výsledky výzkumného šetření budou dále prezentovány na konferencích. Tato práce může být využita pro studenty ošetřovatelství jako výukový materiál. Bylo by jistě žádoucí a vhodné provést rozšířený výzkum této problematiky.