Trendy forem partnerského soužití v kontextu sociální politiky

Abstract

Tato práce se zabývá zmapováním forem partnerského soužití a jejich vývojem v souvislosti se změnami sociální politiky. Manželství má bohatou historii a v průběhu dějin se jeho podoba i podstata několikrát změnila. Za posledních šedesát let vzrostla míra rozvodovosti, došlo ke zrovnoprávnění žen a jejich zvýšenému zapojení na trhu práce. Nesezdané soužití je velmi podobné manželství a zpravidla mu též předchází. V současné době je tento typ partnerského soužití čím dál běžnější, a někdy dokonce nahrazuje manželství. S manželstvím a nesezdaným soužitím přímo souvisí založení rodiny, proto je v teoretické části popsán vznik rodiny, její funkce a její proměny v průběhu času. Zbytek teoretické části je věnován sociální a rodinné politice. Právě rodinná politika je velmi podrobně charakterizována z pohledu její koncepce, cílů, nástrojů i systémy opatření, kterými podporuje rodiny. Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat, jaké formy partnerského soužití byly preferovány v různých vývojových obdobích sociální politiky v České republice a jaký vliv měla jednotlivá opatření rodinné politiky na populační vývoj v rámci sňatečnosti, porodnosti, nebo rozvodovosti z krátkodobého a také z dlouhodobého hlediska. V souvislosti s cílem práce byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1: instituce manželství byla ve všech vývojových etapách sociální politiky důležitější pro ženy než pro muže. Hypotéza 2: vysokoškolsky vzdělané osoby více preferují manželství než osoby se základním vzděláním. První část výsledků výzkumu je zpracována komparativní analýzou dostupných sekundárních zdrojů týkajících se vybraných vývojových etap sociální politiky v naší zemi. Druhá část výzkumu probíhala formou pilotáže prostřednictvím kvantitativní metody dotazníkového šetření. Z výsledků vyplývá, že výrazná změna materiálních podmínek rodin s dětmi se příznivě projeví na růstu populace. Ženy spojovaly manželství s mateřstvím a tím i s větší jistotou při výchově dětí. Počet sňatků u vysokoškolsky vzdělaných lidí stoupá oproti lidem s nižším vzděláním. Na tento stav má vliv také vzrůstající počet lidí s vysokoškolským vzděláním, který se díky společenským podmínkám začal zvyšovat od 90 let 20. století. Lidé s vysokoškolským vzdělaním více zastávají názor, že hlavní důvod, proč lidé uzavírají manželství, je narození dítěte, ale zároveň v tom nevidí takovou důležitost, jako vyučení lidé.