Kojenecká úmrtnost české populace

Abstract

Hlavním cílem diplomové práce je zhodnocení vývoje a prostorové diferenciace kojenecké úmrtnosti české populace. V rámci výzkumu se chci zaměřit na nejrůznější faktory, které mohou ovlivňovat kojeneckou úmrtnost a jejichž hodnoty jsou dostupné ve veřejných databázích. Prvním dílčím bylo zhodnocení vývoje kojenecké úmrtnosti české populace ve 20. s a na počátku 21. s. Druhým dílčím cílem bylo popsání specifik vývoje kojenecké úmrtnosti v souvislosti s vývojem souvisejících sociálně-ekonomických charakteristik. Třetím dílčím cílem byla analýza regionálních rozdílů kojenecké úmrtnosti v rámci České republiky. Čtvrtým dílčím cílem byl rozklad kojenecké úmrtnosti. V rámci práce byly stanoveny následující hypotézy H1: Kojenecká úmrtnost se neustále snižuje, H2: V České republice existují regionální rozdíly v kojenecké úmrtnosti ovlivněné ekonomickými, sociálními a environmentálními faktory, H3: Postupně se mění struktura kojenecké úmrtnosti směrem k posunu nejvyšší úrovně úmrtnosti kojenců k začátku života. Hypotézu H1, která byla zkoumána v rámci kvantitativního výzkumu, pomocí metody klouzavého průměru bazických a řetězových indexů, bylo možné potvrdit. Kojenecká úmrtnost se na Českém území snižuje již od počátku 20. s. Pokles kojenecké úmrtnosti je ovlivněn změnami v prenatální a časné novorozenecké úmrtnosti, ke kterým přispěla kvalitní prenatální a neonatální diagnostika endogenních příčin úmrtnosti. Proto i nadále dochází spíše k trendu snižování kojenecké úmrtnosti a to k hodnotě čísla 2,6 promile, která byla jako nejnižší zaznamenána v roce 2012. Hypotézu H2, která byla testována v rámci kvantitativního výzkumu, pomocí faktorové a shlukové analýzy, které ukázaly rozdíly faktorů (stabilita sociálních vztahů, vzdělanost žen, kvalita lékařské péče, ekonomická aktivita žen a rodinný stav, národnost a nezaměstnanost žen) v rámci jednotlivých okresů, bylo možné potvrdit. Hypotézu H3, která byla zhodnocena v rámci kvantitativního výzkumu a zpracována pomocí jednoduchých popisných ukazatelů a grafů, bylo možné potvrdit. Podíl novorozenecké úmrtnosti na kojenecké úmrtnosti má za období 12 let průměrnou hodnotu 62 procent. Lze tedy předpokládat, že podíl novorozenecké úmrtnosti (28 dní po porodu) na kojenecké úmrtnosti bude mít do budoucna neustále nadpoloviční hodnotu. Na základě provedení rozkladu kojenecké úmrtnosti bylo zjištěno, že převážně nejvyšších hodnot ukazuje časná novorozenecká úmrtnost (0 6 dnů) a má spíše klesající charakter za období 12 let a dosahuje průměrné hodnoty 1,26 promile. Toto zjištění také potvrzuje hypotézu H3, protože časná novorozenecká úmrtnost je část celkové novorozenecké úmrtnosti, která zaujímala nadpoloviční podíl kojenecké úmrtnosti. Na základě provedené korelační analýzy zvolených proměnných bylo zjištěno, že kojenecká úmrtnost je ovlivněna 10 statisticky významnými korelacemi, sociálně-ekonomickými faktory. Pozitivně působí na kojeneckou úmrtnost rodinný stav (podíl vdaných žen), národnost (podíl žen s českou, moravskou, slezskou národností), víra (podíl věřících žen), vzdělání (podíl žen se střední školou, nástavbovým studiem, VOŠ, VŠ). Negativně působí na kojeneckou úmrtnost legitimita (počet živě narozených mimo manželství), podíl rozvedených žen, podíl žen s vietnamskou národností, podíl žen bez vzdělání, se ZŠ, s vyučením a míra nezaměstnanosti žen.Na základě provedené shlukové a faktorové analýzy bylo zjištěno, že skupiny okresů (shluků) jsou odlišné svými podmínkami, které ovlivňují kojeneckou úmrtnost. Na závěr byla provedena korelační analýza kojenecké úmrtnosti s faktory vytvořeními faktorovou analýzou. Tato analýza jednoznačně potvrdila, že kojeneckou úmrtnost ovlivňuje hlavně stabilita sociálních vztahů a vzdělanost žen.Neméně důležitý závěr této práce, spatřuji v tom, že by se do budoucna měla společnost a odborníci, zabývající se problematikou kojenecké úmrtnosti, více zajímat o výzkum faktorů, které mohou ovlivňovat kojeneckou úmrtnost.