Radiační zátěž zaměstnanců bývalé úpravny uranových rud MAPE Mydlovary.

Abstract

V roce 1959 byla přibližně 20 km severozápadně od Českých Budějovic zahájena výstavba chemické úpravny uranových rud MAPE Mydlovary. Provoz v úpravně byl zahájen v roce 1962, k ukončení provozu došlo v roce 1991. Areál bývalé chemické úpravny MAPE Mydlovary se skládal ze závodu, ve kterém se zpracovávala uranová ruda a z přilehlých odkališť, do kterých se materiál ze zpracovaných uranových rud ukládal. Uranová ruda se v této lokalitě ani v přilehlém okolí nikdy netěžila, vždy se sem pouze dovážela z uranových dolů. Uran byl z rud získáván buď kyselým, nebo alkalickým loužením. Největší výroba byla zaznamenána v roce 1981, kdy se zpracovalo více než 784 000 tun rudy. Za téměř 30 let provozu se zde zpracovalo 16 745 835 tun uranové rudy, bylo zde vyrobeno okolo 28 500 tun uranu a vzniklo zde přibližně 36 mil. tun kalu. Vzniklý kal byl hydraulicky dopravován do přilehlých odkališť, která se rozkládají na území o rozloze 286 ha. Přesto, že už není bývalá chemická úpravna uranových rud MAPE Mydlovary ekonomicky aktivní, představuje v současné době úpravna MAPE Mydlovary pro životní prostředí jednu z největších zátěží, která vznikla po těžbě a úpravě uranových rud v České republice. Proto je důležité provádění sanačních a rekultivačních prácí, které provádí v současné době státní podnik DIAMO, který je také vlastníkem bývalé úpravny MAPE Mydlovary. Během provozu bývalé chemické úpravny uranových rud MAPE Mydlovary se v podniku vystřídalo přibližně 1 100 zaměstnanců. Lze předpokládat, že při zpracování uranových rud a následném ukládání odpadů do přilehlých odkališť docházelo k působení radionuklidů na zaměstnance podniku. Proto se tato diplomová práce zabývá radiační zátěží zaměstnanců bývalé chemické úpravny uranových rud MAPE Mydlovary a je zaměřena na dávky, které zaměstnanci během práce v úpravně obdrželi. Data byla shromažďována od října 2013 do dubna 2014 a obsahují údaje za období 1963-1996. Data byla získávána z osobních dozimetrických listů zaměstnanců, tyto listy byly poskytnuty státním podnikem DIAMO. Prvním cílem této práce bylo sledovat radiační zátěž a srovnat naměřené hodnoty u jednotlivých zaměstnanců MAPE Mydlovary. Sledování radiační zátěže bylo provedeno z osobních dozimetrických listů zaměstnanců, hodnoty z těchto listů byly zapisovány do programu Excel. Tyto hodnoty byly dále srovnány a byla použita popisná statistika. Bylo zjištěno, že dávky u zaměstnanců bývalé úpravny MAPE Mydlovary nepřesáhly dávkové limity. Druhým cílem bylo vyhodnotit naměřené hodnoty u různých skupin zaměstnanců podle typu práce. Rozdělení do jednotlivých skupin bylo provedeno podle možných obdržených dávek. Jedná se o skupinu zaměstnanců, kteří pracovali alespoň 6 měsíců s prašností, o skupinu zaměstnanců, kteří pracovali v kalojemech, o skupinu zaměstnanců, kteří pracovali v hlavní výrobě, ale bez prašnosti (kteří byly dále podle vykonávané práce rozděleni buď do první, nebo druhé podskupiny) a o skupinu ostatních zaměstnanců vlastnící filmový dozimetr tato skupina sloužila při statistickém šetření jako srovnávací soubor. Vyhodnocení naměřených hodnot bylo provedeno pomocí statistického šetření. Pro statistické šetření bylo použito parametrické testování a byl použit tzv. Fischerův F-test, který je proveden pomocí funkce Statistika v tabulkovém procesoru MS Excel 2010. Pro tento test byla použita hladina významnosti = 0,05. Statistickým šetřením bylo zjištěno, že nejvyšší obdržené dávky byly zjištěny u skupiny zaměstnanců, kteří pracovali v hlavní výrobě, ale bez prašnosti, zařazeni do první podskupiny. Nejnižší obdržené dávky byly zjištěny u skupiny zaměstnanců, kteří pracovali v hlavní výrobě, ale bez prašnosti, zařazeni do druhé podskupiny. Hypotéza, že dávky u zaměstnanců MAPE Mydlovary jsou odlišné v daných skupinách, byla potvrzena. Hypotéza, že dávky u zaměstnanců nepřesáhly dávkové limity pro zaměstnance, byla táké potvrzena.