Policie České republiky jako základní složka IZS a její úloha v souvislosti s hromadným narušováním veřejného pořádku formou občanských nepokojů

Abstract

Hromadná narušování veřejného pořádku jsou pro společnost velmi nebezpečné jevy. Dochází při nich k ohrožení života, zdraví a škodám na majetku. Dalším negativním jevem jsou poměrně vysoké finanční náklady, spojené s opatřeními při řešení těchto akcí. Policie České republiky je garantem zvládání těchto situací a musí postupovat tak, aby docházelo k co nejmenším škodám na zdraví a majetku a byly co možná nejlépe zajištěny chráněné zájmy. V úvodu diplomové práce byly stanoveny následující cíle. Vymezení společenských změn a změn právních norem, které ovlivňují činnost Policie České republiky při zabezpečení vnitřní bezpečnosti státu, zejména pak veřejného pořádku při občanských nepokojích. Zpracování návrhu metodického pokynu, na jehož základě může získat Policie České republiky normu, která bude využita ke zkvalitnění postupů při řešení občanských nepokojů. V teoretické části, vzhledem k tomu, že Policie České republiky patří mezi základní složky integrovaného záchranného systému, byla popsána historie vzniku a jednotlivé složky integrovaného záchranného systému. Následně byla podrobně popsána Policie České republiky, její organizace od policejního prezídia, přes útvary s celostátní působností až po Krajská ředitelství Policie České republiky. Současně byly popsány pořádkové jednotky, historie jejich vzniku, vývoj, organizace, výcvik, historie vzniku a činnost antikonfliktních týmů. Jako základ metodiky pro dosažení stanovených cílů, bylo shromáždění a důsledné prostudování dostatečného množství materiálů, hlavně z interních zdrojů Policie České republiky a byla provedena rešerše zahraniční a české legislativy, zejména v souvislosti s hromadným narušováním veřejného pořádku. Kvalitativního výzkumu bylo využito při získávání informací o počtu nasazení pořádkových jednotek a antikonfliktních týmů v jednotlivých letech na jednotlivá bezpečnostní opatření a byla provedena analýza těchto jevů. Zvláště pak událostí ve Šluknovském výběžku v roce 2011 a v Českých Budějovicích v roce 2013. Kvalitativního výzkumu bylo také využito v kapitole, která popisuje historický vývoj hromadných narušování veřejného pořádku v České republice, a také při pohledu Policie České republiky na hromadná narušování veřejného pořádku v souvislosti s postupným vývojem těchto jevů a společenskými změnami. Bylo provedeno vyhodnocení získaných informací o legislativě v zahraničí a v České republice v souvislosti s hromadným narušováním veřejného pořádku a vyhodnocením postupu Policie České republiky při řešení těchto situací. Na základě přijatých cílů byla stanovena výzkumná otázka: Musí Policie České republiky reagovat na společenské změny a změny právních norem, které mění její postupy při udržování veřejného pořádku? Provedeným výzkumem a analýzou získaných dat bylo zjištěno, že Policie České republiky musí reagovat na společenské změny v souvislosti s hromadným narušováním veřejného pořádku, od akcí typu technoparty přes divácké násilí až po akce extremistů, kteří jsou stále lépe organizováni a připraveni na postupy pořádkových jednotek, zvláště pokud se tyto akce týkají národnostních menšin. Změna legislativy, například přijetí zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů, novelizace některých zákonných norem či interních aktů řízení, mění postupy a organizaci Policie České republiky při řešení hromadných narušování veřejného pořádku a Policie České republiky musí na tyto změny reagovat. V práci byl zpracován návrh metodického pokynu, který bude základní pomůckou pro Policii České republiky při řešení hromadných narušování veřejného pořádku, zvláště ve fázi přípravy, nasazení sil a prostředků a sestavování řídících štábů.