Logistika a její činnosti u územních samosprávných celků se zaměřením na ochranu obyvatelstva

Abstract

Vzrůstající živelní pohromy, katastrofy, průmyslové havárie, hromadná neštěstí i ohrožení z používání moderních technologií, jsou příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají rozsáhlé materiální škody, ale také ztráty na životech obyvatel postižených území. Prvotní pomoc obyvatelům při jejich ochraně je poskytována především obcí a složkami integrovaného záchranného systému. Ke zmírnění dopadů mimořádné situace a krizové situace je mimo jiné zabezpečováno tako pomocí logistických činností. Proto si diplomová práce klade za cíl zjistit a vyhodnotit zabezpečení ochrany obyvatelstva v obcích s rozšířenou působností Tábor, Soběslav a Jindřichův Hradec, zjištění jejich připravenosti, a tím potvrdit nebo vyvrátit výzkumnou otázku. Ta byla stanovena následovně: Je logistika a její činnosti zaměřené na ochranu obyvatelstva ve vybraných obcích s rozšířenou působností dostatečná ke zvládnutí mimořádných události a krizových situací? V současné době je problematice ochrany obyvatelstva věnována velká pozornost. V teoretické části práce je vymezena nezbytná terminologie, která prochází celou prací. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány popisu územních samosprávných celků a řešení krizových situací. V dalších kapatolách je popsána ochrana obyvatelstva, ve které je popsána legislativa varování obyvatelstva, ukrytí obyvatelstva, evakuace obyvatelstva a nouzové přežití obyvatelstva a vymezení složek integrovaného záchranného systému. Dále je popsána problematika logistiky, její historický vývoj a v jednotlivých podkapitolách jsou uvedeny cíle logistiky, logistické činnosti, logistika a ochrana obyvatelstva. Je zde rovněž vymezena role Správy státních hmotných rezerv, jednotek sboru dobrovolných hasičů obce a nestátních neziskových orgnizací. Metodika práce spočívala ve shromáždění literárních zdrojů, týkajících se dané problematiky. Dále bylo využito platných právních předpisů České republiky. Při zpracování bylo také využíváno internetových zdrojů, především k přístupu k legislativě České republiky v platném znění a dále oficiálních internetových stránek Ministerstva vnitra České republiky, Správy státních hmotných rezerv a dalších ústředních orgánů státní správy zabývajících se zkoumanou problematikou. V práci bylo pro dosažení stanových cílů použito kvalitativního výzkumu, v kterém bylo pousutováno technické, materiální a finanční zabezpečení ve vybraných obcích. Dále byla zjištěna a vyhodnocena připravenost pracovníků ve vybraných obcích s rozšířenou působností a v závislosti na hodnocení připravenosti bylo navrženo zdokonalení. Pro získání údajů byly zvoleny řízené rozhovory s pracovníky krizového řízení vybraných obcí s rozšířenou působností, ve kterých byly sledovány činnosti realizované v rámci obce, a ne ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Pro řízené rozhovory s pracovníky krizového řízení bylo použito strukturovaného rozhovoru k získání relevantních údajů týkajících se činností v oblasti ochrany obyvatelstva u vybraných obcí s rozšířenou působností Tábor, Soběslav a Jindřichův Hradec. Ke zjištění stavu připravenosti pracovníků, zda jsou činnosti zaměřené na ochranu obyvatelstva ve vybraných obcích dostatečné, byl zvolen souhrnný index připravenosti. Pro stanovení indexu připravenosti byly vybrány sledované parametry stěžejní pro ochranu obyvatelstva ve smyslu zákona č. 239/2001 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva. Následně byla provedena analýza a komparace dané problematiky. Na základě vyhodnocena byla v závěru práce navržena doporučení opatření ke zlepšení připravenosti vybraných obcí. Dále vlastní závěr práce informuje o naplnění zadaných cílů a na základě výsledků uvedených v této práci i o kladné odpovědi na stanovenou výzkumnou otázku.