Přínos kapnometrie v přednemocniční neodkladné péči

Abstract

V přednemocniční neodkladné péči (PNP) se zdravotničtí záchranáři setkávají s pacienty, kteří mají v souvislosti se svým zdravotním stavem dýchací potíže. Jelikož dýchání tvoří společně se stavem vědomí a krevním oběhem mezi hodnocené základní životní funkce, je nutné zaměřit se na přesné zhodnocení jeho kvality. Mimo hodnocení pohledem, využíváme s výhodou i přístrojového monitorování dýchání, přesněji kvality výměny krevních plynů. V PNP můžeme monitorovat saturaci krve kyslíkem (pulzní oxymetrie) a oxidem uhličitým (kapnometrie). V naší bakalářské práci, jsme se zaměřili ohledně k tématu na kapnometrii. Samotný princip měření kapnometrie je založen na základní fyzikální metodě a to absorpce infračerveného světla. Při bližším zaměření na kapnometrii zjistíme, že má uplatnění ve stavech, kdy nám např. pulzní oxymetrie nemusí poskytovat objektivní výsledky o momentálním stavu nemocného, nebo je při některých typech náhlého postižení zdraví nevyužitelná. Největší výhoda kapnometrie, je téměř okamžitá odpověď přístroje na metabolické změny v dýchacím ústrojí pacienta. Mezi další výhody řadíme hlavně to, že použití této metody při zajišťování dýchacích cest intubací, použitím kombitubusu i laryngeální masky dostáváme přesný přehled o poloze kanyly. Teoretická část bakalářské práce se zabývala pohledem na problematiku kapnometreie. Počátek práce nabízí, co kapnometrií rozumí a objasňuje a charakterizuje přednemocniční neodkladnou péči jako takovou. Je zde i pohled na monitorace celkově. Kapnometrii jako taková je dále rozdělena do typů podle způsobu použití. Teoretickou část uzavírá kapitola, o které zde v bakalářské práci také nesmí nic chybět a tou je kapnografie. Praktická část se zaměřovala na zmapování znalostí zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje v souvislosti o využití kapnometrie a na zmapování využití kapnometrie v přednemocniční neodkladné péči. Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativní metodou formou tištěného standardizovaného dotazníku, který se zaměřoval na teoretické znalosti. Objem dat byl nasbírán v březnu 2015. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje. Anonymní dotazník byl rozdán v počtu 100 kusů po Jihočeském kraji, přesněji do územního střediska České Budějovice a oblastních středisek Strakonice, Prachatice, Písek, Český Krumlov a Tábor. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 63 respondentů. Zpětná celková návratnost z počtu 100 kusů (100%) dotazníku byla 63 %. Dotazník celkem obsahoval 24 otázek, z nichž úvodní 4 byly stratifikační a zbylé otázky byly uzavřené a zabývaly se znalostmi respondentů v problematice o kapnometrii. Výsledky byly zpracovány statistickým programem SPSS do přehledných grafů a tabulek a stanovené hypotézy byly statisticky vyhodnoceny pomocí chí kvadrát testu. Stanovené hypotézy H1 a H2 byly statisticky vyhodnoceny pomocí chí kvadrát testu a za pomocí dotazníkového šetření. Výsledná hladina významnosti hypotézy H1 zamítla stanovenou hypotézu H1 a potvrdila nulovou hypotézu, která říká, že zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje mají dostatek znalostí o využití kapnometrie. Naproti tomu výsledná hladina významnosti hypotézy H2,nepotvrdila nulovou hypotézu a přijala stanovenou hypotézu H2, která říká, že kapnometrie se nevyužívá u každého pacienta se zajištěním dýchacích cest. Tudíž hypotéza H2 byla potvrzena. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje v souvislosti s využitím kapnometrie, tento cíl byl splněn. Dalším bylo zmapovat využití kapnometrie v přednemocniční neodkladné péči a i tento cíl byl splněn. Statisticky vyhodnocené dotazníkové šetření prokázalo, že zdravotničtí záchranáři mají dostatek znalostí o využití kapnometrie a jsou schopni ji používat, avšak na základě zjištěných skutečností jsem vypracoval průvodce použitím kapnometru pro zdravotnické záchranáře, který jsem přiložil k bakalářské práci. (Příloha č. 11)