Spolupráce sester a logopedů u klientů s afázií.

Abstract

Hlavním tématem předkládané práce je spolupráce sestry a logopeda. Vztah mezi sestrou a lékařem je velmi důležitý a patří k tomu i komunikace, ať je to psaná forma, ústní vyjádření, gesta či mimika obličeje nebo řeč těla. Sestry jsou důležitou součástí práce lékařů, jen si to každý lékař neuvědomuje a bere je jako samozřejmost. Sestra telefonicky kontaktuje logopeda o přijatém pacientovi s poruchou řeči a informuje ho o nynějším stavu. Logoped si zadá pacienta do své databáze a naplánuje si jeho vyšetření. První sezení vypadá následovně: logoped se s pacientem seznámí a vyšetří ho. Největším problémem je, že pacient nedokáže komunikovat se svým okolím. Proto pacient často používá neverbální komunikaci nebo řeč těla. Pacient je většinou kvůli svému postižení velmi neklidný a agresivní. Nerozumí svému okolí a nedokáže vyjádřit své potřeby a uvědomuje si, že špatně mluví. V této situaci se může připojit i psycholog, který s pacientem řeší jeho problémy, například s depresí ze zhoršené komunikace. Logoped připraví materiály na další sezení, se kterými budou, ať už společně nebo samostatně, pracovat. Logoped předá sestře materiály, na kterých mohou společně s pacientem nebo s rodinou pracovat. Cílem kvalitativního výzkumu této práce bylo zmapovat spolupráci sester a logopedů. K tomuto cíli patří i dvě výzkumné otázky první výzkumná otázka byla: "Jaká je spolupráce sester a logopedů v péči o pacienty s afázií?" A druhá výzkumná otázka zněla: "Jaké se používají pomůcky ke zkvalitnění komunikace s pacienty s afázií?" Pro splnění daného cíle jsme vypracovali polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory byly prováděny v Nemocnici České Budějovice, a.s. Výzkum byl prováděn kvalitativní formou na základě polostrukturovaných rozhovorů se sestrami. Rozhovory obsahují devatenáct otázek týkajících se komunikace a ošetřovatelské péče o pacienta s afázií a také spolupráce mezi sestrou a logopedem. Výzkum byl prováděn po schválení hlavní sestrou a vrchními sestrami na daném oddělení. Otázky byly vytvořeny na základě teoretické části, která vycházela z odborné literatury a dostupných internetových zdrojů. Výzkumné šetření probíhalo v měsíci červnu roku 2015. Vybrala jsem si z každého oddělení pět sester, se kterými byl výzkum prováděn. Rozhovor byl realizován individuálně s každou sestrou. Výzkumným souborem jsou sestry pracující na dvou odděleních neurochirurgickém a rehabilitačním oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Tyto sestry se při své práci často setkávají s logopedy a pacienty s afázií, proto spolu musí spolupracovat. Věk sester se pohyboval v rozmezí od 35 let do 51 let.