Nežádoucí události a nesrovnalosti při odběrech a transportech biologického materiálu

Abstract

Biologický materiál zahrnuje veškeré tělní tekutiny a tkáně našeho organismu. Jeho odběr slouží zejména k diagnostickým účelům, tedy napomáhá k určení přesné diagnózy a možnosti zahájení účinné léčby. Odběry provádí všeobecné či specializované zdravotní sestry do předem připravených zkumavek. Odebraný materiál se následně odesílá do laboratoře na rozbor. Transport odebraných vzorků je realizován prostřednictvím donášky, převozu nebo potrubní pošty. Vzorky by měly být přepravovány ve speciálních termotaškách s nápisem Biohazard a v nejkratším možném čase, aby nedošlo k jejich znehodnocení. Při samotném odběru i následné manipulaci je zapotřebí používat ochranné pomůcky, neboť se jedná o potenciálně infekční materiál. Patrně nejčastěji odebíraným biologickým materiálem je krev.Práce je rozdělena na několik částí. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmu biologický materiál. Další část práce se zaměřuje na problematiku odběru krve a nejčastější chyby, ke kterým při odběru tohoto biologického materiálu dochází. Navazující část pojednává o jiných biologických materiálech, především moči a stolici. Závěrečná část se věnuje transportu výše zmiňovaných biologických materiálů.Práce si klade za cíl zodpovědět dvě klíčové otázky. První, k jakým nesrovnalostem dochází při odběru biologického materiálu, a druhou, jaké chyby se vyskytují při jeho transportu. Výzkumné šetření bylo uskutečněno prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Pro potřeby tohoto šetření byl připraven polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory probíhaly na různých odděleních nemocnice České Budějovice, a.s. v měsíci březnu roku 2015. Celkem se rozhovorů zúčastnilo 11 zdravotních sester a 3 zdravotní laboranti. Poté byly rozhovory přepsány a následně analyzovány. První část šetření přinesla následující výsledky a odpovědi. Nejčastěji odebíranými biologickými materiály jsou krev a moč a nejčastěji prováděnými vyšetřeními jsou biochemická a hematologická. Hlavním cílem však bylo zjistit, jakých chyb se zdravotnický personál při odběrech biologických materiálů nejčastěji dopouští. Prvotně vázne komunikace mezi zdravotními sestrami a klienty. Většina sester se totiž před odběrem zapomíná informovat, zda není klient po náhlé fyzické aktivitě. K dalším chybám dochází během samotného odběru. Co se týče délky aplikování turniketu, téměř všechny zdravotní sestry potvrdily, že jej nechávají zatažený po celou dobu odběru. Také sestry nedodržují pořadí zkumavek při vícečetném odběru. Mělo by se začínat biochemickou zkumavkou, ale většina z nich začíná zkumavkou pro odběr Quicka. Dalším zjištěným nedostatkem je, že neumí pracovat s krví po odběru stříkačkou Luer. Některé dokonce upozornily na skutečnost, že tento odběr si laboratoře již nepřejí. Další chyby jsou spíše administrativního rázu a dochází k nim z nepozornosti. Jedná se o neúplně vypsané žádanky (chybějící datum, čas odběru nebo podpis lékaře). Na tyto chyby upozorňovali i zdravotní laboranti. Ohledně nesrovnalostí, které se vyskytují při transportu biologického materiálu, bylo zjištěno následující. Transport je zajišťován sanitářem nebo prostřednictvím hromadného svozu. Sanitáři transportují odebraný biologický materiál v taškách, které jsou označeny nápisem Biohazard. Často však dochází k tomu, že v taškách chybí stojany, a tak může během transportu dojít k potřísnění zkumavek i žádanek, které bývají uloženy v taškách společně s biologickým materiálem. Zdravotní sestry by se měly více zaměřit na dodržování standardů, které mají k dispozici v nemocnici. Sanitáři by měli dbát větší opatrnosti při transportu a při převzetí nejprve zkumavky s odebraným biologickým materiálem překontrolovat.