Sociální a emocionální vývoj jedince s ADHD

Abstract

Bakalářská práce "Sociální a emocionální vývoj jedince s ADHD" (Attention Deficit Hyperactivity Disorders - hyperaktivita s poruchou pozornosti) se zabývá tím, jak se vyvíjí jedinci od narození, až do začátku dospělosti, a s jakými problémy se tito jedinci, jejich rodiče, pedagogové a celé okolí potýká. Vzhledem k tomu, že syndromem ADHD trpí minimálně 3-5 % dětské populace, je jisté, že s dítětem trpícím syndromem se setkává snad každý učitel. Osobnost učitele má důležitý vliv na vývoj žáka se syndromem ADHD, a převážně on ovlivní, zda bude mít dítě se syndromem ve škole odpovídající hodnocení a bude podávat odpovídající výsledky vzhledem ke svému intelektu, zda bude do školy chodit rádo, zda se mu v ní bude líbit nebo zda na školu bude mít jen špatné vzpomínky. Syndrom poruchy pozornosti spojený s hyperaktivitou se v současné době označuje jako tzv. ADHD syndrom. Děti, kteří trpí touto poruchou bývají hyperaktivní, impulzivní a mají poruchu pozornosti. Z tohoto důvodu mají problémy s chováním a s učením převážně již od prvního stupně základní školy. I přes to, že inteligence dětí se syndromem ADHD není syndromem ovlivněna, ve většině případů jsou průměrně až nadprůměrně inteligentní, nedosahují tyto děti ve škole odpovídajících výsledků, často nosí špatné známky, za špatné chování poznámky či tresty, a jsou označeni před ostatními jako "lajdáci, hlupáci, grázlové, drzouni, atd.". Práce zahrnuje přehled současného poznání dané problematiky, především příčin vzniku ADHD, diagnostiky a typům ADHD, legislativě a možnostmi jak syndrom ADHD redukovat a ovlivňovat již od nejútlejšího věku, až po dokončení školní docházky. Ve výzkumu jsem se zaměřila na zhodnocení největších problémů jedinců, ovlivněných syndromem ADHD, které je provází od raného věku až do dospělosti, při studiu a trávení volného času, z pohledu učitelů, lékařů, rodičů a sociálních pracovníků. Výzkum bakalářské práce byl zpracován metodou kvalitativního výzkumu, kdy byla získány data pomocí 3 druhů anonymních dotazníků s uzavřenými, polootevřenými a otevřenými otázkami. Výběrovým souborem byli lékaři z dětského oddělení Nemocnice České Budějovice, z Dětské psychiatrické léčebny Opařany, učitelé ze základních škol v Týně nad Vltavou a pracovníci sociálního odboru MěÚ v Týně nad Vltavou. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda žáci, pokud jsou jim zohledněny jejich specifické výchovné a vzdělávací potřeby, vykazují problémy ve výuce, zda jsou jedinci se syndromem ADHD v dětském kolektivu akceptováni a vzhledem k tomu, že dle výzkumů přetrvává syndrom ADHD až do dospělosti, zda je tato problematika laickou i odbornou veřejností vnímána či opomíjena.