Ombudsman - Veřejný ochránce práv

Abstract

Práce podává ucelené informace o instituci ombudsmana a jeho činnosti. V teoretické části je nejprve popsána obecně instituce ombudsmana, způsob volby VOP a jeho působnost. Nejsou opomenuty ani informace o Evropském a dětském ombudsmanovi. Stěžejní kapitoly teoretické části se věnují instituci ombudsmana a jeho vztahu k řešení diskriminace v České republice. Konkrétním zadáním pro tuto práci byla problematika etnické diskriminace Romů, zejména v přístupu ke vzdělání. Dalším cílem bylo vysvětlit specifika života romské menšiny a zjistit zda se v jejich případě opravdu jedná o diskriminaci ve školství. Téma je velice aktuální, jelikož problematika romské minority je často diskutována a stala se ožehavým politickým tématem, které se stát snaží dlouhodobě řešit, prozatím bohužel bez větších výsledků. Problematika romské menšiny je velice složitá, proto je záměrem práce jednoduše seznámit čtenáře s daným tématem a vysvětlit funkci VOP v řešení daného problému Ve výzkumné části práce jsem se snažil reagovat na výzkum VOP z roku 2012 s názvem "Výzkum etnického složení žáků bývalých zvláštních škol". Cílem bylo zmapovat konkrétní počty bývalých zvláštních, dnes již praktických či speciálních škol v Jihočeském kraji. Při hledání konkrétních škol jsem vycházel z internetových stránek Ministerstva školství a webových stránek Jihočeského kraje. V první fázi výběru jsem se soustředil na vyhledání všech praktických/speciálních škol v Jihočeském kraji, dále jsem oslovil ředitele vytipovaných škol s žádostí o údaje o počtu romských žáků. Úspěšnost oslovení bohužel nebyla většinová, přesto bylo ochotno spolupracovat osm škol z regionu. V další fázi bylo nutné oslovit sociální pracovníky nízkoprahových center a učitele, kteří mají zkušenosti se školní přípravou romských žáků s žádostí o spolupráci. Kvalitativní šetření bylo provedeno formou rozhovorů dle návodu a získané informace jsou zpracovány do přehledných schémat. V této fázi byl problém se získávání informací o poznání menší, spolupráce probíhala na solidní úrovni, jelikož jsem většinu respondentů znal z dřívějších praxí v rámci studia. Jak se dalo očekávat, počty romských dětí na bývalých zvláštních školách jsou i v Jihočeském kraji vyšší než by měli být podle výzkumu VOP z roku 2012. Dále z výzkumu vyplynulo, že většina respondentů ať z řad sociálních pracovníků nízkoprahových center, či učitelů základních škol, se shoduje na tom, že romské děti nejsou diskriminovány v přístupu ke vzdělání a školství celkově. Jako důvody jejich častého vyčleňování z hlavního vzdělávacího proudu respondenti nejčastěji uváděli nepřipravenost na školní docházku, nezájem rodičů nebo fakt, že Romové nevnímají vzdělání jako perspektivní pro budoucnost. Respondenti z řad sociálních pracovníků také potvrdili, že romské děti jsou do bývalých zvláštních škol často umisťovány na žádost rodičů. Dále se shodují v tom, že řešením by byly přípravné ročníky a to především pro děti, které nenavštěvovali mateřskou školu. V rozhovorech a diskuzi práce jsou uvedeny postřehy a zkušenosti respondentů, se kterými se během výkonu svého povoláni setkávají. Z uskutečněných rozhovorů je možné usuzovat, že i přes úsilí státu o edukaci romských žáků v hlavním vzdělávacím proudu, se stále nedaří toto předsevzetí zcela naplňovat. Respondenti usuzují, že chyba není na straně státu, ale na rodičích romských dětí, kteří nejsou schopni svoje děti připravit na školní docházku. Závěr práce konstatuje, že diskriminace romské menšiny v ČR je závažným problémem, který ovšem nespočívá jen v systémové chybě státu, ale i na straně romských občanů. Bez osvěty, vzájemného respektu obou stran a multikulturního pochopení se tento problém bude nadále prohlubovat.