: Pěstounská péče, dávky pěstounské péče, orgán sociálně-právní ochrany dětí ( OSPOD) ývoj právní úpravy dávek pěstounské péče od roku 1995 do současnosti.

Abstract

Práce je zaměřena na téma "Vývoj dávek pěstounské péče od roku 1995 do současnosti". Pěstounská péče je jedna z forem náhradní rodinné péče v České republice, v případě, že se o dítě nemohou nebo nechtějí postarat rodiče. Hmotné zabezpečení dítěte svěřeného do pěstounské péče a pěstouna zajišťuje stát prostřednictvím dávek pěstounské péče. Od roku 1995 do současnosti prošly dávky pěstounské péče mnoha právními změnami. Do roku 2012 se dávky pěstounské péče řídily podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Novelou zákona č. 401/2012 Sb. se dávky pěstounské péče staly součástí zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí. Zároveň došlo i ke změnám, které se týkají profesionalizace pěstounské péče a podmínek nároku na dávky. Samotná pěstounská péče byla do roku 2013 upravována zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině, poté se stal součástí zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak legislativa týkající se dávek pěstounské péče ovlivňuje péči pěstounů z pohledu pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále pak již jen OSPOD) obecního úřadu s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje. V empirické části je popsán kvalitativní výzkum. Pro účely výzkumu bylo metodou záměrného výběru vybráno 5 komunikačních partnerů, skládajících se z sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Pro získaní potřebných dat byla zvolena metoda rozhovoru (interview). Z jednotlivých druhů interview byl vybrán polostrukturovaný rozhovor. Jednotlivé otázky byly zvoleny tak, aby bylo možno zjistit tři hlavní a tři dílčí výzkumné otázky: Hlavní výzkumné otázky: 1. Jak se rozšířila pěstounská péče v daném období 2. Jak vidí pracovníci OSPOD výhody a nevýhody v novelizacích zákonů, popřípadě jak by pozměnili legislativu oni 3. Jaké jsou rozdíly v názorech na různých úřadech s rozšířenou působností Dílčí výzkumné otázky: 1. Je z pohledu blaha dítěte vhodnější pěstounská péče nebo pobyt v institucionálním zařízení? 2. Jaká je spolupráce, komunikace mezi OSPOD, pěstouny a Úřadem práce? 3. Jaký je názor pracovníků OSPOD na agendu s pojenou s pěstounskou péčí?

Vyhodnocení získaných dat bylo provedeno metodou kontrastů a srovnávání. Z výzkumu vyplívá, že legislativa, která se týká vývoje právní úpravy dávek pěstounské péče od roku 1995 do současnosti, ovlivňuje péči pěstounů z pohledu pracovníků OSPOD úřadu obce s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje výrazně směrem k rychlejšímu a účelnějšímu umisťování ohrožených dětí do pěstounských rodin, pěstouni mají větší kompetence jakožto vychovatelé dítěte a taktéž finanční ohodnocení pěstounů hraje nemalou roli v nárůstu počtu pěstounů. Dle výsledků výzkumu se děti umístěné v pěstounských rodinách cítí podstatně lépe než v institucionálních zařízeních. Hlavní roli zde hraje fakt, že v pěstounských rodinách má dítě pocit rodinné sounáležitosti, vytváří si citové vazby na pěstouny, dostává se mu lásky a porozumění. Pěstouni mají čas na řešení problémů dětí, a vytvářejí zázemí potřebné pro formování osobnosti dítěte.

Bakalářská práce může být použita jako podpůrný materiál pro studenty sociálních oborů nebo pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Práci zároveň mohou využít i pěstouni pro získání informací o pěstounské péči a dávkách pěstounské péče.