Záchyt Streptococcus agalactiae u těhotných žen a novorozenců

Abstract

S. agalactiae je běžným komenzálem v nosohltanu, pochvě a trávicím traktu. Právě trávicí trakt je považován za velmi pravděpodobný zdroj vaginální kolonizace. Osídlení touto bakterií je v mnoha případech asymptomatické. S. agalactiae způsobuje řadu infekčních onemocnění u novorozenců a je vedoucí příčinou neonatální morbidity a mortality. Přenos probíhá vertikálně z kolonizované matky na plod. Potenciálním zdrojem GBS infekcí může být také mateřské mléko. Tento druh přenosu je však velmi ojedinělý. S. agalactiae vyvolává infekce nejen u novorozenců, ale také u dospělých, především u osob starších a osob s probíhajícím jiným onemocněním. V teoretické části jsem se zaměřila na dosavadní poznatky o S. agalactiae, na novorozenecké GBS infekce a možnosti jejich prevence. Dále jsem zhodnotila současné možnosti identifikace a diagnostiky S. agalactiae, včetně stanovení citlivosti k antibiotikům. Nastínila jsem současnou situaci zvyšující se rezistence S. agalactiae k makrolidům a linkosamidům a popsala situaci v několika různých zemích. Praktickou část jsem prováděla na bakteriologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s., kde jsem se zabývala celým procesem identifikace a diagnostiky S. agalactiae. Nejprve jsem provedla kultivaci, popřípadě také přípravu preparátu pro mikroskopické hodnocení. Dále jsem identifikovala S. agalactiae pomocí CAMP testu, latexové aglutinace nebo metodou hmotnostní spektrometrie MALDI TOF. U kmenů identifikovaných jako S. agalactiae byla provedena citlivost k antibiotikům metodou diskového difuzního testu. Veškeré práce jsem prováděla pod odborným dohledem svého vedoucího bakalářské práce a pracovníků laboratoře podle standardních operačních postupů. Další část mé práce je věnována výsledkům. Jejich statistickým zpracováním jsem zjistila kolonizaci S. agalactiae v populaci těhotných žen. Zaměřila jsem se také na rozložení jednotlivých sérotypů této bakterie u novorozenců. U každého kmene izolovaného od těhotných žen i novorozenců jsem zhodnotila jeho citlivost k penicilinu, ampicilinu, erytromycinu a klindamycinu. Praxí v laboratoři se ukázalo, že nejčastěji užívanými metodami pro identifikaci S. agalactiae jsou CAMP test a hmotnostní spektrometrie MALDI TOF. Latexová aglutinace se dnes příliš často nevyužívá.