Role sestry v péči o pacienta s bronchopneumonií

Abstract

Pneumonie je nejčastější plicní onemocnění, jehož výskyt neklesá ani v době stále účinnějších antibiotik. Nejvíce se vyskytují v dětském věku a ve stáří, ale mohou vzniknout také následkem aspirace. Toto onemocnění je v dnešní době dosti aktuální, neboť v České republice onemocní, podle odhadů, každoročně každý stý člověk. To odpovídá přibližně 100000 až 150000 občanů, přičemž nejčastěji postihuje seniory a malé děti. Prognóza pneumonií při nekomplikovaném průběhu bývá příznivá. Ohroženi jsou především pacienti s přidruženými onemocněními. Věk pacienta, udáván nad věkovou hranici 60 let, je prognosticky významný. Velmi důležitá je celková prevence proti chřipkovým onemocněním ve formě aktivní imunizace, která je velmi účinná a snižuje počet respiračních onemocnění.Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče u nemocných s bronchopneumonií. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti sester o onemocnění bronchopneumonie. Ve vztahu k zadaným cílům byly stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla zaměřena na péči o pacienta s bronchopneumonií. Druhá na to, jak sestry získávají potřebné informace. Třetí, poslední otázka, byla zaměřena na specifika při poskytování ošetřovatelské péče u pacienta s bronchopneumonií.Pro dosažení výsledků praktické části bakalářské práce bylo využito kvalitativního výzkumného šetření, které bylo provedeno formou polostrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami z plicních a interních oddělení. Na základě analýzy dat bylo stanoveno 10 kategorií a několik podkategorií. Na základě analýzy dat bylo zjištěno, že mezi specifika ošetřovatelské péče, ve kterých se respondentky shodly, patří užívání antibiotik, coby léku první volby. Z dalších postupů respondentky uváděly léčbu příznaků. Mezi uváděné léky k léčbě příznaků byly nejčastěji zmíněny mukolytika, expektorantia a antipyretika. Shodly se také na nutnosti a důležitosti klidového režimu. V oblasti léčby se některé respondentky shodly, že nejdůležitější intervencí sestry je péče o dýchací cesty a také dostatečný příjem tekutin. Ve vztahu ke znalostem bylo zjištěno, že všechny respondentky si potřebné znalosti a informace doplňují a prohlubují. Nejčastěji uváděným zdrojem byl internet nebo odborná publikace či jiná literatura. Znalosti v oblasti samotného onemocnění měly respondentky dostačující a pravdivé. Z výzkumného šetření vyplývá, že sestry mají potřebné a dostatečné znalosti o onemocnění bronchopneumonie. Ví, jaká jsou specifika při poskytování ošetřovatelské péče o nemocné s bronchopneumonií. Z výzkumného šetření vyplynulo, že největší problém pro pacienty je dodržování klidového režimu. Nejčastější intervencí v řešení tohoto problému sestry uvedly edukační formu a vysvětlení nutnosti dodržování klidového režimu. V závěru vyplývajících z výzkumného šetření byl vytvořen návrh standardu a informativní brožura.