Rozdíly v ošetřovatelské péči u pacientů s aktivním a pasivním hrudním sáním

Abstract

Aktivní a pasivní hrudní sání je léčebná metoda v chirurgických oborech. Účelem je odsát tekutinu, krev či vzduch z pohrudniční dutiny a restituční účinek, tedy rozvinutí plíce. Tato metoda je velmi účinná v léčbě pneumothoraxu, hemothoraxu a jiných patologických stavů. Hrudního sání se využívá již odedávna a v dnešní době zejména na chirurgických odděleních. Ošetřovatelská péče u pacientů s hrudním sáním je velice důležitá a odborná, v případě sesterské neznalosti mohou nastat nejen komplikace při hojení, ale může být poškozen pacient. Bakalářská práce s názvem "Rozdíly v ošetřovatelské péči u pacientů s aktivním a pasivním hrudním sáním" je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část popisuje mechanismus aktivního a pasivního sání a rozvoj této léčebné metody. V neposlední řadě zahrnuje ošetřovatelskou péči o pacienta s hrudním sáním systematicky od zavedení hrudního drénu až po uzdravení pacienta. Cílem bakalářské práce bylo zjistit zásady a rozdíly v ošetřovatelské péči u pacientů s aktivním a pasivním hrudním sáním a zjistit teoretické znalosti a praktické dovednosti sester, které poskytují ošetřovatelskou péči pacientům s hrudním sáním. K dosažení cílů byly vytvořeny tři výzkumné otázky. O1: Jaké jsou zásady v ošetřovatelské péči o pacienta s aktivním sáním? O2: Jaké jsou zásady v ošetřovatelské péči o pacienta s pasivním sáním? O3: V jakých oblastech se liší teoretické znalosti a praktické dovednosti sester v ošetřovatelské péči u pacienta s aktivním a pasivním hrudním sáním? Ke zpracování této bakalářské práce bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření. Jako technika sběru dat byly použity polostrukturované rozhovory. Na základě rozhovorů byla sestavena kategorizace. Pro kvalitní výsledky bylo šetření doplněno metodou zúčastněného pozorování, které buď to potvrdilo poznatky získané z rozhovorů, nebo je doplnilo o fakta, o kterých se sestry při rozhovorech nezmínily. Výzkumné šetření proběhlo na odděleních, kde se vyskytují pacienti s hrudním sáním. Z šetření vyšlo, že sestry znají zásady péče o pacienty s aktivním a pasivním hrudním sáním. Z rozhovorů byly zjištěny zásady ošetřovatelské péče, které by se měly dodržovat po celou dobu hospitalizace pacienta s hrudním sáním. Sestry v rozhovorech zdůrazňují rozdíly v péči o pacienty s aktivním a pasivním hrudním sáním. Dále byla zjištěna specifika péče o samotný systém aktivního i pasivního hrudního sání. Z šetření bylo dále zjištěno, že na odděleních, kde byl výzkum prováděn, se hojně využívá moderní typ aktivního hrudního sání zvaný Medela, který poskytuje pacientům svobodu pohybu a jednoduchou manipulaci jak pro pacienta, tak pro personál. V rámci rozvoje technologie se dle získaných dat využívá i jiný systém aktivního sání, kompaktní jednotka, která má totožné přednosti jako systém Medela. Z šetření však vyplynulo, že sestry nebyly dostatečně informovány o obsluze systému a péči o pacienta s kompaktní jednotkou aktivního hrudního sání. Výsledkem bakalářské práce bylo zjištění zásad péče o pacienty s aktivním a pasivním hrudním sáním. Dále byly zjištěny zásadní rozdíly v ošetřovatelské péči o pacienty s aktivním a pasivním hrudním sáním. Sestry se zde zaměřují na rozdíly v péči při kontrole těsnosti systému, určení vodního sloupce a rozdílech při manipulaci se systémem. Tato bakalářská práce nastiňuje zásady a rozdíly v péči o pacienty s aktivním a pasivním hrudním sáním, jejichž dodržování je mimo jiné podmínkou pro časné zotavení pacienta a jeho návrat do běžného života. Dále bude vytvořen leták o zásadách ošetřovatelské péče u pacientů s aktivním a pasivním hrudním sáním. Bakalářská práce dále poslouží jako studijní materiál.