Aspekty umírání a smrti ve vybraných světových náboženstvích

Abstract

Umírání, smrt i pohřbívání zemřelých jsou nedílnou součástí života každého jedince. Ovšem i přes tuto skutečnost je smrt, a vše s ní spojené, společností přijímána negativně nebo je tabuizována. Umírání je poslední fáze života člověka, která může trvat odlišně dlouhou dobu. Smrt znamená zánik organismu a vždy ji musí konstatovat pouze lékař. V dnešní době se smrt přesunula z domácího prostředí do institucí. Proto se dnes mluví o medikalizaci smrti a depersonalizaci umírajících osob. Zejména v posledních letech se dostává do popředí fenomén tabuizované smrti, který je definován nedostatkem základních znalostí při plnění efektivní ošetřovatelské péče o umírající. Vzhledem k tomu, že je problematika umírání a smrti každodenní součástí profese sestry, musí mít mnoho znalostních i dovednostních předpokladů k úspěšnému vykonávání ošetřovatelské péče. Aby sestra poskytovala kulturně kompetentní péči, musí poznat nejen kulturní profil pacienta, ale především svůj vlastní v podobě postojů, hodnot, kulturního dědictví, kulturního chování a poznání specifik v podobě podobností či odlišností mezi minoritní a majoritní společností. V České republice žije 10 436 560 obyvatel, 23 národností a z tohoto počtu obyvatel je 2 168 952 lidí věřících. V době neustále rozvíjející se globalizace, tedy sjednocování společnosti, je potřebná znalost kulturních specifik a odlišností v souvislosti s umíráním, smrtí i transkulturním ošetřovatelstvím. Bakalářská práce s názvem Aspekty umírání a smrti ve vybraných světových náboženstvích je zpracována pouze na teoretickém podkladu a snaží se popsat jednotlivé rozdíly, které jsou patrné ve vybraných světových náboženstvích, konkrétně v křesťanství, judaismu, islámu a buddhismu, se zaměřením na konečnou fázi života člověka v podobě umírání, smrti a pohřbu. Tato práce má informační charakter. Cílem snažení při zpracovávání této práce bylo poskytnout čtenáři základní obraz o čtyřech světových náboženstvích a jejich postojů k umírání a smrti. Dále zmapovat možnosti ošetřovatelské péče v době umírání a smrti u pacientů z odlišných kultur a s jiným náboženským vyznáním, než v naší majoritní společnosti. Velký podíl má analýza a popis situací, ve kterých by díky neznalosti kulturních specifik daného pacienta mohlo docházet při poskytování transkulturní ošetřovatelské péče ke kulturní destruktivnosti, neschopnosti či slepotě. K získání informací, týkajících se současného stavu poznání, které je popsáno na následujících stranách této práce, bylo nutné prostudovat velké množství bibliografických dokumentů a to jak od českých, tak i od zahraničních odborníků, kteří se zabývají umíráním a smrtí i náboženstvím samotným. Dalšími důležitými zdroji pro tuto práci byly odborné časopisy, mimo jiné i časopis Kontakt, který je vydáván Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity, kde jsou popsány nejnovější poznatky týkající se ošetřovatelských témat, tedy týkající se i tématu této bakalářské práce.Za pomoci operacionalizace klíčových slov bylo využito vyhledávání v odborných databázích PudMed, Scopus a EBSCO. Tato bakalářská práce by měla dostatečně objasnit rozdíly, které jsou patrné v jednotlivých náboženstvích, a tím pomoci lépe se v tomto tématu transkulturního ošetřovatelství v době umírání a smrti orientovat. Práce by také mohla zvýšit zájem jednotlivců o tato témata. Získané výsledky mohou být využity jako podkladový materiál pro výuku ošetřovatelských předmětů nebo například jako příspěvek pro odborné semináře, kurzy či konference zabývající se touto problematikou.