Fyzioterapie u pacientů s Morbus Scheuermann

Abstract

Tato práce je zaměřena na Morbus Scheuermann, její podstatu a možnosti terapie pacientů. Cílem práce je přiblížit čtenáři nemoc, jejíž podstata nebyla dosud objasněna a ověřit si kladný přínos fyzické aktivity na pacientův stav. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám Scheuermannovou chorobou. Snažím se zde přiblížit podstatu nemoci, její etiologii, diagnostiku a také možnosti léčby. Také je zde kapitola věnována možnostem dnešní fyzioterapie, která je již neodmyslitelnou součástí léčby jakékoliv nemoci. Teoretická část je zpracována rešerší ze zdrojů uvedených v práci. V praktické části jsem se zaměřil na možnosti pohybové terapie u pacientů s tímto onemocněním. Vypracoval jsem jednotný cvičební plán, který probandi dodržovali. Plán se zaměřil na zlepšení hybnosti páteře, protažení zkrácených svalových skupin, posílení oslabených svalů a celkovou korekci stranových dysbalancí u pacientů. Před zahájením cvičení jsem si probandy vyšetřil. Poté pacienti začali dodržovat mnou navržený krátkodobý i dlouhodobý plán. Po uplynutí tří měsíců jsem si tyto pacienty vyšetřil stejnými metodami jako před zahájením cvičení. Zjištěné výsledky jsem následně porovnal, abych zjistil vliv fyzické aktivity na průběh onemocnění a jeho následky. V práci je také navržen dlouhodobý plán, ve kterém pacientovi předkládám rady a možnosti, jak zlepšit jeho pracovní podmínky, upravit jeho chybné pohybové stereotypy a také jaké sportovní aktivity jsou pro něho vhodné. U všech tří pacientů došlo ke zlepšení stavu ve všech aspektech, na které jsem se zaměřil se svým krátkodobým plánem. Ať už se jedná o vyrovnání stranových nesouměrností, nebo o posílení svalového korzetu. Z výsledků vyplývá, že fyzické aktivita je vhodná jako korekční prostředek již vzniklých stranových dysbalancí a kyfotického držení těla. Také je možnost využít cvičení jako rehabilitaci po prodělání nemoci. Využití pohybové léčby jako důležitého doplňku konzervativní terapie a především korzetoterapie, je dnes již naprostou samozřejmostí. Výsledkem práce je zjištění, že správná fyzická zátěž je přínosem u nemoci, která způsobuje deformity páteře a omezuje hybnost postiženého segmentu.