Možnosti fyzioterapie u chronického přetížení pohybového aparátu u skokanů na lyžích

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi fyzioterapie u chronického přetížení pohybového aparátu u skokanů na lyžích, zaměřené na děti v mladším školním věku. Skok na lyžích je individuální sport acyklického charakteru, jehož hlavním cílem je dosažení co nejdelšího a technicky správně provedeného skoku. V celém jeho průběhu jsou kladeny vysoké nároky na pohybový aparát. Velká zátěž a přetěžování lokomočního systému může vést ke vzniku svalových dysbalancí či funkčních poruch, snižující stabilitu, koordinaci i celkový výkon sportovce a naopak zvyšující riziko pádu a následného zranění skokana. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část zahrnuje teoretické poznatky, jako je seznámení se skoky na lyžích, nahlédnutí do historie daného sportu a analýza jednotlivých, na sebe navazujících fází skoku z kineziologického hlediska. V teoretické části jsou dále obsaženy souhrnné poznatky o přetížení pohybového aparátu, s následným vznikem funkčních poruch a nastínění konkrétních obecných i speciálních metodik použitých v terapii. Ve druhé, praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Daný výzkum byl zpracován na základě kazuistik, zahrnujících odebrání anamnestických údajů pacienta, vstupní kineziologický rozbor a navržení krátkodobého terapeutického plánu, průběh jednotlivých terapií a následný výstupní kineziologický rozbor, celkové zhodnocení terapie a navržení dlouhodobého terapeutického plánu. Sběr dat probíhal prostřednictvím rozhovoru s pacienty i trenéry, pozorováním, odběrem anamnézy a kineziologickým vyšetřením. Výzkumný soubor byl tvořen třemi skokany na lyžích ze Sportovního klubu v Novém Městě na Moravě. Terapie probíhala 3x týdně po dobu tří měsíců, přičemž 2x týdně bylo zvoleno cvičení v rámci autoterapie a 1x týdně proběhla společná setkání v prostorách tělocvičny gymnázia nebo na rehabilitačním oddělení v Novém Městě na Moravě. V rámci terapie byly využity techniky měkkých tkání, mobilizace, jemné trakce, centrace kloubů, postizometrická relaxace, protahovací a dechová cvičení, aktivace hlubokého stabilizačního systému, prvky školy zad, cviky na plochonoží, proprioceptivní neuromuskulární facilitace, senzomotorická stimulace, kinesiotaping, dále vybrané prvky z dynamické neuromuskulární facilitace, Klappova lezení a vzpěrných cvičení dle Roswithy Brunkow. Cílem práce bylo přiblížit problematiku přetížení pohybového aparátu u skokanů na lyžích z hlediska fyzioterapie a nastínit možnosti konkrétních metodik kinezioterapie a fyzioterapie jako prevence zranění a přetížení. Z výsledků vyplývá, že zvolený terapeutický postup pozitivně ovlivnil stav všech tří pacientů, ať už ve větší nebo menší míře. Došlo ke zmírnění hypertonu šíjových svalů, úpravě některých zkrácených svalů s převahou na dolních končetinách, mírnému posílení dolních fixátorů lopatek, podélné i příčné klenby nožní, a tudíž zlepšení celkového držení těla a zmírnění svalových dysbalancí. Možnost ovlivnění chronického přetížení pohybového aparátu u skokanů na lyžích je tedy reálná, vyžaduje však dlouhodobý a intenzivní trénink. Vypracovaná bakalářská práce může sloužit jako edukační materiál pro lepší orientaci v dané problematice studentům fyzioterapie, odborné veřejnosti, trenérům i samotným skokanům na lyžích.