Porodní poranění z pohledu porodní asistentky

Abstract

Porodní poranění jsou způsobena tlakem velkých částí plodu, hlavičky nebo konce pánevního, na porodní cesty. Mohou vzniknout jak při porodu fyziologickém, tak i komplikovaném. Poranění různého druhu se vyskytují v průběhu celého porodního kanálu a to nejen na vnitřních a zevních rodidlech, ale také na přilehlých orgánech jako jsou konečník, močový měchýř a pánevní pletenec. Nejčastějšími porodními poraněními jsou ruptury perinea, ale také cílené chirurgické nastřižení perinea (episiotomie), které se provádí v závěru druhé doby porodní. Epiziotomií se vytvoří dostatečný prostor pro rychlejší prostup hlavičky při samovolném porodu. Důvody pro epiziotomii jsou různé, ale mají svá opodstatnění u operačních vaginálně vedených porodů, velkých plodů, nebo nepoddajné hrázi, kdy hrozí ruptury třetího a čtvrtého stupně. Poporodní stav rodičky má vliv na její psychiku, schopnost pečovat o novorozence a může ovlivnit i její přístup k dalším porodům. Proto je toto téma v současné době pro porodní asistentky jedno z nejdiskutovanějších. V teoretické části jsou popisována porodní poranění vzniklá v průběhu porodu spontánně nebo instrumentálně. Dále je popsána prevence, kterou mohou porodní asistentky nabízet těhotným ženám, aby zamezily nebo zmírnily dopad porodních poranění. A také edukace v péči o porodní poranění. Výzkumná část této bakalářské práce se týká názorů porodních asistentek na metody prevence porodních poranění, jejich názory na epiziotomii při porodu a také na metody a způsob edukace rodiček v péči o porodní poranění. Výzkumný soubor tvořily porodní asistentky z Jihočeského kraje pracující na porodnickém oddělení v nemocnicích a dvě soukromé porodní asistentky z Jihočeského kraje. Do výzkumného souboru byly zařazeny respondentky s různým typem vzdělání a způsobem vykonávání praxe. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem porodní asistentky nahlíží na vznik porodních poranění. Na základě tohoto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Jakým způsobem porodní asistentky předcházejí porodním poraněním u rodiček? 2. Jaký postoj zastávají porodní asistentky k provedení episiotomie u rodiček? 3. Jakým způsobem edukují porodní asistentky v péči o porodní poranění u rodiček? Bylo využito kvalitativní výzkumné šetření formou polostrukturovaných rozhovorů. Tyto rozhovory byly následně zpracovány metodou obsahové analýzy. Účast na výzkumu byla naprosto dobrovolná. Informovaný souhlas od všech porodních asistentek byl získán ústně. Všechny oslovené porodní asistentky souhlasily s účastí při rozhovorech a byly také informovány o naprosté anonymitě prováděných rozhovorů. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon se souhlasem porodních asistentek. Z hlasového záznamu byly následně všechny rozhovory doslovně přepsány. Poté byly upraveny do spisovné češtiny. Pro lepší přehlednost této práce byly výsledky výzkumu zpracovány dvou kategorií. První kategorie byla rozdělena do 10 podkategorií, druhá kategorie byla rozdělena do 5 podkategorií a pro každou podkategorii byly dále sestaveny přehledná schémata. Pro popis každé podkategorie byly použity přímé citace porodních asistentek, získané při provedených rozhovorech. První otázky na porodní asistentky byly identifikační. Další otázky již byly zaměřeny na prevenci porodních poranění, episiotomii a edukaci v péči o porodní poranění. Poslední otázka pro porodní asistentky byla vedena k doplnění zjištěných informací, které byly následně při zpracování zařazeny pod jednotlivé otázky rozhovoru, aby byly lépe zpracovatelné. Z výzkumného šetření vyplynulo, že porodní asistentky znají velmi dobře prevenci porodního poranění a jsou jí pozitivně nakloněny. Ve výzkumném šetření se ukázalo, že v případech provedení episiotomie je vidět určitá snaha vyhovět přáním rodičky a provést ji pouze v odůvodněných případech. Dále se zjistilo, že porodní asistentky mají nedostatky v edukaci rodiček ohledně péče o porodní poranění a př