Situace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami v klimatu třídy

Abstract

Předložená bakalářská práce nese název "Situace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami v klimatu třídy." Je zaměřena na zmapování postavení integrovaného žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě intaktních dětí. Z důvodu rozsáhlého členění pojmu žák se speciálními vzdělávacími potřebami do několika heterogenních skupin byla jako hlavní předmět výzkumu zvolena problematika sluchového postižení. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. První zmíněná část je dále členěna do tří kapitol. Na konci prvního a druhého oddílu je zařazena kapitola shrnující jejich obsah. Náplní první kapitoly je vymezení pojmu žák se speciálními vzdělávacími potřebami. Následující podkapitoly se zaměřují na vymezení sluchového postižení. Je v nich charakterizována sluchová ztráta z hlediska jejího typu a stupně postižení. Dále se zde orientujeme na vztah vůči včasné diagnostice a jejímu vlivu na psychosociální oblast jedince a úlohu školského poradenského zařízení, jež tato cílová skupina využívá mimo jiné také při individuální integraci. Druhá kapitola je věnována psychosociálnímu klimatu třídy. Podkapitoly se zabývají vymezením školní třídy jako sociální skupiny a charakterizují spolutvůrce třídního klimatu učitele, žáky, rodiče. Stěžejním teoretickým východiskem jsou specifika třídního klimatu v rámci začlenění žáka se sluchovým postižením mezi intaktní spolužáky. V poslední kapitole této části je představena metodika výzkumu použitá u zkoumaných žáků se sluchovým postižením z Jihočeského kraje, kteří jsou individuálně integrováni do základních škol hlavního vzdělávacího proudu. V práci je uplatněn kvalitativní výzkum, a to prostřednictvím analýzy osobních dokumentů probandů a pomocí sociometrického šetření. První zmíněná metoda obsahuje data probandů poskytnutá speciálně pedagogickým centrem pro sluchově postižené v Českých Budějovicích a z jejich vypracovaných individuálních vzdělávacích plánů. Sociometrické šetřením vztahů ve třídě proběhlo prostřednictvím zadání testu vlastní konstrukce celé třídě. Ze získaných dat jsou vytvořeny kazuistiky třech vybraných žáků se sluchovým postiženým integrovaných do tříd hlavního vzdělávacího proudu. Z vyhodnoceného sociometrického testu je patrné, že žák se sluchovým postižením nemusí vždy zaujímat pozici na okraji třídy, že může být rovnocenným členem třídní skupiny. Dva ze tří probandů obsadili pozici neoblíbeného, odmítaného a přehlíženého spolužáka. Výjimkou je proband, který i přes nejtěžší stupeň sluchové vady, je třídní skupinou oblíben a zaujímá dokonce pozici hvězdy. Na základě rozboru osobních dat tří probandů a spolužáky zdůvodněných kladných voleb se ukázalo, že na pozici, kterou zaujímají ve třídě, mají pravděpodobně vliv jejich osobnostní atributy. Pozici, kterou jednotliví probandi zaujímají v rámci třídní skupiny, mohou ovlivňovat míry přítomnosti aspektů přispívajících k úspěšné integraci. Mezi takové faktory můžeme zařadit i postoje, jež vůči probandům zaujímají třídní učitelé, jedni z důležitých spolutvůrců třídního klimatu. Problematika integrace žáků se sluchovým postižením do škol hlavního vzdělávacího proudu, pozic zaujatých žáky v rámci třídní skupiny, oblíbenosti všech jejích členů a vzájemných vztahů mezi spolužáky by si zasloužila rozšiřující výzkum, jenž by přispěl k bližšímu specifikování výsledků šetření.