Specifika sociální integrace dětí mladšího školního věku se zdravotním postižením v zájmovém vzdělávání

Abstract

Cílem bakalářské práce bylo analyzovat a porovnat specifika sociální integrace žáků se zdravotním postižením v mladším školním věku ve školní třídě a ve školní družině. V první kapitole analytické části jsem se věnovala vymezení samotného pojmu sociální integrace. Dále jsem charakterizovala proces začlenění jedince do společnosti a uvedla některé dokumenty pro tento proces výchozí. Protože úspěšnost sociální integrace může ovlivnit řada faktorů, bylo potřeba je v práci vymezit. Mezi nejdůležitější faktory lze řadit samotného žáka se zdravotním postižením, rodinu, pedagogy, podpůrná opatření a další faktory. Druhá kapitola se zabývala specifiky sociální integrace žáka ve školní třídě a ve školní družině. Mezi ně řadíme zejména možnost využívání podpůrných opatření, rozlišnost v postavení školy a školského zařízení a pedagogů v nich působících aj. V této kapitole jsem také uvedla úskalí, která jsou se sociální integrací spojená. Dále jsem přistoupila ke sběru dat. Rozdílnost zdravotního postižení žáků výzkumného vzorku jsem pro svoji práci vnímala jako výchozí, neboť se domnívám, že významným způsobem může sociální integraci ovlivnit. Využila jsem metodu polostrukturovaného interview, nezúčastněného pozorování a sociometrického dotazníku B-4. Poslední dvě metody byly pro porovnání specifik sociálního začlenění velmi podstatné, neboť ověřují informace získané dotazováním a ukazují na skutečný stav bez subjektivního smýšlení dotazovaných. Na základě získaných dat jsem vytvořila tři případové studie. V rámci každé z nich jsem porovnala specifika sociální integrace ve školní třídě a ve školní družině. Následně jsem případové studie celkově vyhodnotila. Zjistila jsem, že některé faktory hrály roli při integraci ve škole i školní družině současně. Tak tomu bylo především v případě počtu žáků. Vyšší počet byl pro obě zařízení k podpoře integrace nevhodný. Také postoje pedagogů hrály v obou případech velkou roli. K velmi odlišným výsledkům jsem dospěla v oblasti možnosti seberealizace a rozvoje sebedůvěry žáka. Přestože jsou možnosti a schopnosti jedince v obou případech obdobné, školná družina nabízí prostor pro seberealizaci patrně větší. V rámci volnočasových a svobodně zvolených aktivit žák může dosahovat úspěchů a vlastních cílů. Aby ale k seberealizaci mohlo docházet, musí být pedagog schopný reflektovat potřeby žáků a na jejich základě nabízet činnosti, které budou tyto potřeby uspokojovat. Jednou ze zkoumaných oblastí byly sociální interakce a prostor pro jejich realizaci. Z případových studií se školní družina jeví jako zařízení nabízející přirozeně větší prostor. Zároveň se ale ukázalo, že potenciál školní družiny pro podporu sociální interakcí není z části využit. Nestačí totiž pouze umožnit prostor pro sociální interakce, ale je potřeba je aktivně podporovat prostřednictvím různých podnětů a vhodně zvolených aktivit Významným úskalím školní družiny byla míra žáků, kteří denně přechází ze školní družiny do zájmových kroužků. Tyto neustálé odchody totiž narušují souvislou pedagogickou činnost družiny, v rámci níž se vychovatel snaží podporovat sociální integraci. Ukázalo se, že i během pobytu ve školní třídě je možné sociální integraci podporovat prostřednictvím skupinových her a pozitivních podnětů ze strany třídního učitele. Školní družina má v oblasti sociální integrace vlastní potenciál, ale záleží, zda bude činnostmi a fungováním družiny využit. Případové studie naznačily určitou pestrost, která je patrnější školní družině. Ta je dána její volnější strukturou a činnostmi, které zde probíhají. Zjištěná úskalí zkoumaných školních družin značí jejich potřebu naučit se využívat potenciál, které mají. Zároveň také ukazují na nedostatečně propracovaný systém školství v oblasti integrace do zájmového vzdělávání. Získané výstupy bakalářské práce by mohly být využity učiteli na základních školách a vychovateli ve školních družinách jako podnět pro řešení a zvyšování kvality integrace žáků se zdravotním postižením.