Volnočasové aktivity v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy v Jihočeském kraji

Abstract

Bakalářskou práci s názvem Volnočasové aktivity v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy v Jihočeském kraji jsem v teoretické části rozdělila na pět hlavních kapitol. Nejprve stručně charakterizuji pojem speciální pedagogika a pojem etopedie, který se ústavní a ochrannou výchovou zabývá. V první kapitole se zabývám podmínkami na základě, kterých se děti mohou dostat do zařízení. Ve druhé kapitole popisuji všechny typy zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Třetí kapitola se zabývá obecným popisem poruch chování, příčinami a stručným výčtem jednotlivých a vybraných nejčastějších poruch chování. Čtvrtá kapitola je věnována pojmu volný čas, činitelům ovlivňujícím volný čas. Pro kvalitní výzkum jsem si vybrala formu polostrukturovaného rozhovoru, který jsem prováděla s pracovníky zařízení. Cílem výzkumné části mé bakalářské práce bylo zjistit, jaké volnočasové aktivity nabízejí zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy v Jihočeském kraji a jak jsou volnočasové aktivity využívány klienty těchto zařízení. Výzkumné otázky jsem postavila tak, abych zjistila, jakou nabídku volnočasových aktivit zařízení umožňují klientům z dětských domovů, v dětských domovech se školou, v diagnostickém ústavu či výchovném ústavu. A které volnočasové aktivity jsou klienty nejvíce využívány. Nejprve jsem provedla analýzu dostupných materiálů o jednotlivých zařízeních. K analýze jsem použila výroční zprávy, webové stránky zařízení a v neposlední řadě i inspekční zprávy ČŠI ČR. Cílem této analýzy bylo zjistit, jaké jsou oficiální informace o volnočasových aktivitách ve zkoumaných zařízeních. Poté jsem oslovila všech 11 zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy v Jihočeském kraji. Spolupracovalo se mnou celkem 9 zařízení. Většinu respondentů tvořily dětské domovy a dále pak diagnostický a výchovný ústav. Na základě výše uvedeného jsem zjistila, že nabídka volnočasových aktivit v zařízení či mimo je velmi pestrá a záleží na umístění zařízení, velikosti města a jeho nabídkách, vybavenosti zařízení a na zaměření pedagogických pracovníků. Z výzkumu tedy vyplývá, že klienti zařízení mají k dispozici mnoho aktivit, které ani nevyužijí, protože zájem dnešních dětí o aktivitu je krátkodobý. Nejvíce využívány jsou především sportovní aktivity, jelikož většina zařízení je dobře vybavených na sport jak tělocvičnou tak, venkovním hřištěm a různými sportovními pomůckami. U dívek pak převažuje zájem o keramiku. Ve většině zařízení mají k dispozici i svou dílnu, kde keramika probíhá a vlastní i keramickou pec. Většina zařízení dá vždy na začátku školního roku dětem na výběr z nabídky kroužků v zařízení i mimo něj. Děti si mají alespoň jednu aktivitu vybrat. Má-li dítě zájem o aktivitu, která není v nabídce, je možné mu ji zajistit, pokud se v blízkém okolí něco takového nachází. Zařízení se snaží umožnit dětem co nejvíce aktivit, pokud je to v rámci jeho možností a finančně dostupné. Z hlediska financování aktivit je to tak, že většina zařízení kroužky v oddílech a klubech platí na půl roku či na rok dopředu což se jim nezamlouvá. Je to z toho důvodu, že děti jsou aktivitou na začátku nadchnuty, ale postupně jejich nadšení upadá a někdy už po pár měsících chtějí s kroužkem skončit. Často dají přednost samostatným vycházkám a kouření. Z výzkumu dále vyplývá, že největším zájmem dětí přicházejících do zařízení je nežádoucí vrstevnická skupina a s tím související problémy. Proto děti v zařízení mají nejraději samostatné vycházky, kdy si mohou jít mimo areál zakouřit. Bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro veřejnost a především pro studenty speciální pedagogiky. Využití by také zde mohli nalézt pedagogové zabývající se poruchami chování.