| dc.contributor.advisor | Prázdná, Radka | |
| dc.contributor.author | Wohnigová, Veronika | |
| dc.date.accessioned | 2021-12-03T14:20:22Z | |
| dc.date.available | 2021-12-03T14:20:22Z | |
| dc.date.issued | 2015 | |
| dc.date.submitted | 2015-05-04 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/22306 | |
| dc.description.abstract | Bakalářská práce se zabývá významem arteterapie pro rozvoj osobnosti jedince s postižením zraku. Arteterapie patří mezi expresivní terapie. Cílem arteterapie je pomocí výtvarného umění změnit klientovo chování, myšlení a emoce. Základním diagnostickým prostředkem v arteterapii je kresba. Výhodou arteterapie je schopnost každého jedince se určitým způsobem výtvarně vyjadřovat. Arteterapie u osob zrakově postižených je primárně založena na způsobu práce, kterým se tito jedinci učí a zdokonalují výtvarně vyjadřovat.
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část se skládá ze tří hlavních kapitol. První kapitola vymezuje jednotlivé kategorie osob se zrakovým postižením. V poslední části této kapitoly jsou popsány možnosti kompenzace zrakového postižení a stručné přehledy kompenzačních pomůcek pro uvedenou cílovou skupinu dle stupně postižení. Druhá kapitola popisuje specifika vývoje u vrozeného a získaného zrakového postižení. Zrakové postižení jedince výrazně limituje v oblasti kognitivní, motorické a sociální. Z tohoto důvodu jsou tyto oblasti popsány v jednotlivých podkapitolách. Poslední blok teoretické části se týká arteterapie. Je zde definován pojem arteterapie, její cíle, formy a základní rozdělení výtvarných metod podle stupně zrakového postižení.
Praktická část bakalářské práce obsahuje výzkumné cíle a výzkumné otázky. Ke sběru dat byl použit kvalitativní výzkum, který zahrnoval metody: analýzu dat, rozhovor pomocí návodu a zúčastněné pozorování. Výzkumného šetření se dobrovolně zúčastnili tři respondenti se zrakovým postižením žijící v Jižních Čechách.
Cílem práce je kvalitativním šetřením zjistit, jaký význam má arteterapie pro osoby s postižením zraku. Tento cíl je dále rozpracován ve dvou dílčích cílech. První dílčí cíl je stanoven takto: Zjistit přínos arteterapie pro rozvoj motoriky horních končetin a hmatové percepce v jednotlivých složkách v souvislosti se stupněm zrakového postižení. V rámci zúčastněného pozorování jsem sledovala tyto 3 oblasti: koordinaci rukou, opozici palce a práci horních končetin. Ze získaných poznatků šetřeného souboru vyplývá, že hlavní přínos arteterapie pro osoby se zrakovým postižením v pásmu nevidomosti spočívá v procvičování hmatového vnímání, hmatové paměti a získávání zkušeností s jinými povrchy materiálů. U osob slabozrakých je limitovaný zrak stále dominantním smyslem. Z tohoto důvodu má arteterapie menší vliv na hmatové vnímání, ale významně napomáhá k rozvoji zručnosti. Druhý dílčí cíl zní: Zjistit přínos arteterapie pro socializaci osob se zrakovým postižením. Pod pojmem socializace jsem sledovala tyto oblasti: komunikaci, sebehodnocení a pohled na kvalitu života.
Ze získaných poznatků šetřeného souboru bylo zřejmé, že velký přínos má arteterapie v oblasti komunikace. Samostatná tvorba a interpretace díla má vliv na rozvoj komunikace. V oblasti sebehodnocení se všichni z dotazovaných shodli v názoru, že zpočátku s výsledným artefaktem nebyli příliš spokojeni. V současnosti u sebe pozorují pokrok a zlepšování se ve tvorbě. Z hodnocení vlastních výtvorů respondentů lze usuzovat, jaký pohled zaujímají na kvalitu života. Ze získaných poznatků šetřeného vzorku vyplynulo, že jsou zde odlišné názory. Především se lišily názory u klientů s vrozenou nevidomostí, kteří jsou se svojí kvalitou života více méně spokojeni, a názorů klienta se získanou slabozrakostí.
Bakalářskou práci lze použít jako studijní materiál vzhledem k úzkému zaměření na oblast oftalmopedie. Dále ji lze využít jako informační zdroj pro odbornou veřejnost, která se věnuje oblasti oftalmopedie nebo jako podnět k rozšíření vzdělávací nabídky institucím, které se zabývají uvedenou cílovou skupinou.
Výsledky, které bakalářská práce přinesla, mohou sloužit jako návrh ke zpracování podmínek pro všestranný rozvoj smyslů u osob se slabozrakostí nebo jako námět k vypracování reálného využití Axmanovy techniky modelování v praxi. | cze |
| dc.format | 53 s. (77 715 znaků) | |
| dc.format | 53 s. (77 715 znaků) | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | osoby se zrakovým postižením | cze |
| dc.subject | arteterapie | cze |
| dc.subject | motorika | cze |
| dc.subject | socializace | cze |
| dc.subject | visually impaired individuals | eng |
| dc.subject | art therapy | eng |
| dc.subject | motor skills | eng |
| dc.subject | socialization | eng |
| dc.title | Význam arteterapie pro rozvoj osobnosti jedince s postižením zraku | cze |
| dc.title.alternative | The meaning art therapy for the development of individual personality with visual impairment | eng |
| dc.type | bakalářská práce | cze |
| dc.identifier.stag | 43228 | |
| dc.description.abstract-translated | The objective of this study is to identify the influence of art therapy on personality development of visually impaired individuals. Art therapy - an expressive therapy - is aimed at changing the behavior, thinking and emotions of a person with the use of art. Drawing is the basic diagnostic means in art therapy. The advantage of such form of therapy is that every individual is to some extent capable of expressing himself or herself through art. The goal of using art therapy with visually impaired individuals is to allow and teach them how to artistically express themselves.
This thesis has two major parts theoretical and practical. The theoretical part is then divided into three chapters; first chapter describes the different categories of visual impairment. The last section of this chapter discusses possible sensory compensations for eye disabilities and overviews the various forms of low vision aids and devices. The second chapter characterizes the development of individuals with congenital and acquired visual impairment. Such disability means a great cognitive, motor and social limitation these domains are the concern of individual subchapters. The last chapter of theoretical part of this study deals with art therapy itself. It defines the concept of art therapy, its aims and goals and the basic artistic forms.
The practical part of this thesis deals with research goals and research questions. A quantitative research has been used to collect the necessary data. It included the following methods: data analysis, semi structured interview and participant observation. Three volunteering respondents residing in South Bohemia participated in this investigation.
The goal of this thesis is to determine the significance of art therapy for people with visual impairment. This goal has two major purposes. The first one is to identify how art therapy contributes to the development of upper limbs motor skills and tactile perception in combination with the individual's level of visual impairment. With the use of participant observation the following three areas have been examined: hand movement and coordination, thumb opposition and upper limb action. It was concluded that the major contribution of art therapy for visually impaired people consists in training and improving their tactile perception, haptic memory and gaining experience with various structures and materials. For individuals with low vision impairment is limited sight is still the dominant sense. With low vision individuals, art therapy helps skill improvement. The second purpose is to identify the contribution of art therapy to socialization of visually impaired people. Socialization in this context means communication, self-esteem and individual life quality perception.
The data collected for this research reveal that art therapy greatly contributes to communication; creativity and artwork interpretation directly influences the development of communication. Research aimed at self-esteem shows that although visually impaired individuals were not satisfied with their artwork in the beginning of their therapy, later they noticed improvement and thus more confidence. Conclusions about their life quality perceptions can be drawn from their own artwork interpretations. The data collected for this research revealed differences in opinions. Individuals with congenital blindness exhibited relative satisfaction with their lives, as opposed to individuals with acquired low-vision impairment.
The results of this thesis can be used as a study material or as an information source for this field's expert community or as an initiative for related institutions. They can also be used to determine the conditions for sensory development of visually impaired people and to establish the use of Axman modelling technique in practice. | eng |
| dc.date.accepted | 2015-06-18 | |
| dc.description.department | Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Speciální pedagogika - vychovatelství | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Bc. | |
| dc.thesis.degree-program | Speciální pedagogika | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
| dc.contributor.referee | Jánský, Petr | |
