Výživa jako primární prevence u dětí předškolního věku

Abstract

Téma mé bakalářské je ,,Výživa jako primární prevence u dětí předškolního věku". Výživa, jakožto důležitá determinanta zdraví, zásadním způsobem ovlivňuje zdravotní stav organismu. Na jedné straně může mít výživa negativní vliv na zdraví člověka a podporovat vznik nejrůznějších onemocnění, zejména neinfekčního původu. Na straně druhé může však strava působit jako prevence těchto chorob (1). Nejzávažnější následky mají z těchto onemocnění kardiovaskulární choroby a nádorová onemocnění, které jsou v České republice nejčastější příčinou úmrtí. Tyto zmíněné choroby nejsou sice typické pro dětský věk, zásadním faktem je však to, že kdyby se na výživu jako primární prevenci apelovalo již od útlého věku, byla by prevalence těchto onemocnění nižší (2). V dětství totiž dochází k utváření samotných stravovacích návyků, je zakládána kostní tkáň a organismus prochází intenzivním růstem, což je důležité pro ovlivnění zdravotního stavu nejen v dětství, ale právě i v dospělosti (3). S výživou souvisí i vznik onemocnění, která jsou pro dětský věk typické. Příkladem je obezita, jejíž prevalence neustále stoupá a s níž stoupá i riziko vzniku dalších závažných onemocnění, jako např. výše zmíněných kardiovaskulárních chorob, či diabetu mellitu II. typu (4). Tato práce je tvořena teoretickou a praktickou částí. V teoretické části jsou nejprve vysvětleny základní pojmy týkající se tématu bakalářské práce. Dále se práce věnuje, jak celkovému energetickému příjmu, tak konkrétním makronutrientům a mikronutrientům včetně jejich doporučených denních dávek pro děti předškolního věku a rizik hrozících při jejich deficitu či nadbytku. Další kapitoly se zabývají jednotlivými částmi výživové pyramidy a skladbou jednotlivých chodů v průběhu dne. Součástí jsou samozřejmě i informace týkající se pitného režimu a negativního vlivu slazených nápojů na zdraví organismu. Předposlední část je věnována vlivu rodiny na stravování dětí, jelikož na vytváření stravovacích návyků mají významný podíl právě rodiče (5). Poslední oblast, kterou se teoretická část zabývá, popisuje problematiku onemocnění vyskytujících se u dětí předškolního věku, která vznikají na základě chybného stravování. Praktická část práce se opírá o kvalitativní výzkum. Cílem mé práce bylo zmapovat stravovací návyky u dětí předškolního věku. Byly zvoleny následující výzkumné otázky: 1. Jaké informace o zásadách zdravé výživy mají matky zkoumaného souboru? 2. Jaké potraviny vzhledem k racionálnímu stravování děti zkoumaného souboru konzumují? 3. Jaký je stravovací režim zkoumaného souboru vzhledem k zásadám zdravé výživy? Sběr dat proběhl pomocí semistrukturovaných rozhovorů, které byly uskutečněny s matkami dětí předškolního věku navštěvujících mateřskou školu v Kaplici. Celkem bylo provedeno 14 rozhovorů. Uskutečněné rozhovory byly přepsány do písemné podoby a následně kódovány a kategorizovány pomocí metody papír a tužka. Z výsledků vyplývá, že většina matek má správné, ovšem pouze povrchní informace o zdravé výživě. Vzhledem k jednotlivým potravinám převažuje ve stravování dětí světlé pečivo a naopak se vyskytuje nedostatek zeleniny a ryb. Slazené kupované nápoje děti konzumují pouze ojediněle, sladkosti však většina z nich každý den. Frekvence ve stravování je u většiny dětí správná, problém se však vyskytuje v nedostatečném intervalu mezi posledním jídlem dne a spánkem. Nedostatky se nachází i ve složení některých chodů dne. Pitný režim je u většiny dětí dostatečný. Vzhledem k vysokému významu výživy v primární prevenci řady onemocnění, bych doporučovala zejména zvýšit edukovanost matek. Pro zvýšení informovanosti jsem vypracovala informační leták, který byl předán jednotlivým respondentkám a může být zveřejněn např. i na nástěnkách mateřských škol či v čekárnách pediatrů.