Plánování obce zaměřené na řešení krizových opatření

Abstract

V současné době je moderní svět citlivý a křehký. S rostoucím počtem mimořádných událostí způsobených přirozenými přírodními příčinami roste i potřeba se proti nim efektivně bránit a minimalizovat jejich dopady na životy, zdraví, majetek a životní prostředí. Tato potřeba je realizována v oblasti krizového řízení, někdy také nazývané krizový management, jež se v České republice nachází na výborné úrovni. Krizové řízení je pevně ukotveno v české legislativě, zejména v souboru, kterému se říká krizová legislativa, a popisováno v odborných publikacích. Jedná se o soustavu orgánů krizového řízení podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, které mají úkoly a povinnosti, aby zajistily potřebnou ochranu. V této práci je tato soustava podrobně popsána spolu s další a nedílnou součástí krizového řízení - krizovým plánováním. Produktem krizového plánování je krizová dokumentace, která slouží orgánům krizového řízení k řešení mimořádných událostí a krizových situací, což jsou mimořádné události velkého rozsahu, při nichž byl vyhlášen krizový stav. V této oblasti je jeden sporný bod, kterým se tato práce zabývá - zdali má obec coby právnická osoba zpracovávat plán krizové připravenosti pro objekty využitelné k plnění krizových opatření. Tento bod je zahrnut v cíli práce, kterým je zhodnocení současné plánovací dokumentace obce zaměřené na řešení krizových opatření, a pokrývá ho i výzkumná otázka, jestli obce zpracovávají plány podle doporučení Ministerstva vnitra nebo příslušné obce s rozšířenou působností. Bylo zjištěno, že obce zpracovávají krizovou dokumentaci v případech, kdy by mohlo být jejich správní území ohroženo mimořádnou událostí. Doporučené plány jsou zpracovávány v menším počtu případů. V případě, že obce mají ve svém vlastnictví objekt, který by mohl být využit při plnění krizových opatření, až na výjimky pro něj nezpracovávají doporučený plán krizové připravenosti. Na základě těchto zjištění v práci navrhuji plán, který by obce mohly použít jak k řešení mimořádných události či krizových situací, tak pro objekty využitelné k plnění krizových opatření ubytování a stravování. Plán by sestával ze tří částí. První by obsahovala základní informace o obci (počet obyvatel, rozloha, vodní plochy, informace o krizovém štábu apod.), druhá by byla rozdělena na další dvě částí. Část A by se zabývala řešením mimořádných událostí a krizových situací v podobě seznamu úkolů, které by obec musela splnit, v časové posloupnosti od zjištění ohrožení po dokumentaci škod. Tato část by se členila do tří oddílů. První by se týkal úkolů, které by obec musela splnit před tím, než mimořádná událost nastane, druhý oddíl by obsahoval postupy při již nastalé mimořádné událostí a třetí úkoly po jejím ukončení. Část A by mohla obsahovat i rozepsání spolupráce s Hasičským záchranným sborem kraje a orgány krizového řízení podle platných zákonů. Část B by se týkala objektů ve vlastnictví obce, které by bylo možné využít k plnění krizových opatření ubytování nebo stravování. Obsahovala by seznam těchto objektů, postupy, kdy a jak uvést objekt do pohotovosti, a informace o potřebném počtu lidí, množství surovin apod. včetně způsobu, jak je zajistit. Třetí částí plánu by byly přílohy. Dokumentace by byla pro obce přínosná, měly by přesný a přehledný materiál, podle kterého by bylo možné postupovat. Šlo by o dva plány v jednom, obcím by to usnadnilo manipulaci i organizaci. Mohl by být zpracováván i v případech, že obci nehrozí bezprostřední ohrožení z důvodu jejích geografických podmínek.