Útvary civilní ochrany v armádě v České republice od roku 1989

Abstract

Tato práce má dvě části a to teoretickou část a praktickou část. Teoretická část má pět podkapitol a ty jsou rozděleny do několika částí. V první podkapitole popisuji, co znamená pojem civilní ochrana a také její dlouholetou historii, která se píše již od roku 1929 a překonala i 2. světovou válku. Podkapitola dvě obsahuje vysvětlení, co jsou to služby zařazené v civilní ochraně a jejich stručný popis. Tyto služby byly složeny z určených jednotek civilních osob a vojáků z povolání. Sloužily k záchranným a likvidačním pracím, pokud nastaly mimořádné události, havárie, epidemie, epifytie a další. Ve třetí podkapitole je podrobně popsán legislativní vývoj civilní ochrany. Tato podkapitola je rozdělena do osmi částí, kdy každá z nich popisuje konkrétní období legislativních změn. První legislativou spojenou s civilní ochranou byl zákon č. 82/1935 Sb., o ochraně a obraně proti leteckým útokům, který položil základy další legislativě. V období 2. světové války se legislativa neměnila, změnil se jen název civilní ochrany na Luftschuz. Avšak oficiálně se pojem civilní ochrana objevil až roku 1992. Po tomto roce začaly významné změny v této oblasti. Podkapitola čtyři obsahuje popis předválečného vývoje československé armády v období 1918 až 1938. Popisuji zde i následnou modernizaci a reorganizaci československé armády, která směřovala k obraně před jediným tehdejším protivníkem, kterým bylo Německo. Naše armáda patřila mezi nejlepší armády z celé Evropy, i přesto byla z důvodu okupace rozpuštěna. V páté podkapitole je rozebrán poválečný vývoj armády. Pátá podkapitola má šest částí, ve kterých je vývoj rozdělen do určitých časových období. Největší změny v armádě nastaly v roce 1948 kvůli nástupu komunismu v naší republice, poté rozsáhlou reorganizací roku 1968 po vpádu sovětských vojsk a nakonec v roce 1993 po rozdělení Československé republiky na dva samostatné státy. Praktická část mé bakalářské práce je pouze teoretická, a to z důvodu názvu práce a cíle práce. Skládá se ze čtyř kapitol, jimiž jsou výzkumná otázka a metodika, výsledky, diskuze. Druhá kapitola obsahuje dvě podkapitoly, ve kterých je výzkumná otázka a metodika. V podkapitole, která se zabývá výzkumnou otázkou, je popsáno pouze znění výzkumné otázky, a to je "Jaký je trend vývoje civilní ochrany v armádě v České republice od roku 1989? Trend vývoje je velmi klesající z důvodu, že vojáci civilní ochrany nesmějí vyjíždět za hranice našeho státu a nemohou bojovat. V druhé podkapitole popisuji metodiku, podle které jsem zpracovávala svou práci. Kapitola 3 obsahuje výsledky mé bakalářské práce, ve kterých popisuji historii a změny ve struktuře 15. ženijního pluku. Dále historii ženijních praporů, jejich strukturu, úkoly, možnosti využití, vybavení a techniku. Popsány jsou zde i jednotlivé zákony, předpisy, směrnice, smlouvy a dohody, které jsou v souladu s nasazením sil a prostředků vojenských záchranných útvarů Armády České republiky. Výsledky obsahují i tabulky počtů ženijních a záchranných pracovníků v 15. ženijním pluku, jak se měnily s postupem času od roku 2003 až do roku 2013, od kterého ke změnám v počtech nedošlo. Tyto počty jsou zobrazeny v grafu, tak aby byl vidět právě klesající trend v počtu vojáků civilní ochrany u nás. Čtvrtou kapitolou je diskuze, ve které popisuji změny počtů vojenských útvarů civilní ochrany a důvody proč k těmto změnám vlastně došlo. Tyto útvary byly buď převedeny na jiné typy útvarů, zrušeny a záchranný prapor Hlučín byl dokonce převeden do podřízenosti Hasičského záchranného sboru České republiky.