Finanční zabezpečení krizových opatření obce

Abstract

Finanční zabezpečení je důležitým prostředkem pro provedení kvalitních příprav na krizové situace a následné řešení. Základní složku obecního rozpočtu tvoří finanční prostředky ze státního rozpočtu, které obce dále přerozdělují v odvětvové části do skupin, oddílů, pododdílů a paragrafů. Finanční prostředky na krizová opatření a ochranu obyvatelstva tvoří oddíl pět bezpečnosti státu a právní ochrany. Hlavním nástrojem finančního zabezpečení a sestavení rozpočtových výdajů ve skupině pět je zákon o krizovém řízení, zákon o IZS a zákon o rozpočtové skladbě. Současná legislativa pojednává o finančním zabezpečení krizových opatření a finanční rezervě. Množství finančních prostředků není stanoveno právním předpisem. Finanční prostředky jsou určeny k zajištění přípravy krizových situací, řešení a odstraňování následků podle krizového zákona a plnění úkolů stanovených zákonem o integrovaném záchranném systému. Cílem práce je v praktické části analyzovat veškeré příjmy obcí. Dále analyzovat rozpočtové výdaje, které jsou určené na zabezpečení krizových opatření včetně ochrany obyvatelstva. Cílem práce je, jestli podle současné legislativy obce vynakládají finanční prostředky podle rozpočtových kapitol na krizová opatření a zda finanční rezerva je dostačující. Výzkumná otázka, byla položená následovně: "Vytvářejí si obce rezervu finančních prostředků na zabezpečení krizových opatření, jak jim stanoví legislativa České republiky?". Výzkumný soubor tvořily tři obce katastrálního území ORP Tábor. Obce byly podobné svou velikostí a počtem obyvatel. Obec Planá nad Lužnicí byla odlišná v geografickém položení, kde okrají obce protéká řeka Lužnice. Krizový plán ORP Tábor není veřejně publikovatelný, ale z obecných poznatků může na území ORP Tábor vzniknout krizová situace povodně velkého rozsahu, epidemie, epizootie, radiační havárie, narušení dodávek plynu, tepla, a jiné živelné pohromy. Jedná se o rizika nebo možnou mimořádnou událost, která může iniciovat vznik krizové situace. Každá obec je zřizovatelem JPO3 a v obci je jednotka SDH. Možné riziko a vznik krizové situace může postihnout všechny tři zkoumané obce. Při porovnávání výdajů do skupiny pět bezpečnosti státu, bylo porovnání provedeno včetně pododdílu 531, který je v rozpočtových pravidlech veden na obecní policii, kamerový systém apod. Dále byly obcím porovnány výdaje zvlášť do oddílu 52 a oddílu 55. V oddíle 52 byla výše finančních prostředků podle zkoumaného roku například 0%, 0,1%, 0,4%, 2,9%. Oddíl 55 byl znatelně odlišný a to byla výše finančních prostředků například 82%, 97%, 100%. Výjimku tvoří rok 2013, kdy všechny tři obce znatelně navýšily finanční prostředky v oddíle 52. Tyto prostředky dosahovali výše 12,2%, 17,4% a 47,5% výdajů v odvětvové části. Podrobnějším výzkumem bylo zjištěno, že obce ne vždy mají rozpočtové výdaje na krizová opatření, tak jak ukládá zákon. Často nebyl v rozpočtové skladbě ve výdajích skupiny 5 pododdíl ochrany obyvatelstva, pododdíl krizového řízení, anebo pododdíl ostatní složky a činnosti integrovaného záchranného systému. Pododdíl 521 ochrana obyvatelstva byl pouze u obce Mladá Vožice a to ve všech čtyřech zkoumaných rozpočtových obdobích. Ostatní obce neuvedly ve zmíněném pododdíle žádné finanční prostředky. Provedenou analýzou rozpočtových výdajů v odvětvové části do skupiny pět bezpečnost státu lze vyhodnotit, že obce si nevytvářejí finanční rezervu a finanční prostředky tak jak jim ukládá současná legislativa. Zjištěné výsledky budou poskytnuty obcím a krajským úřadům. Práce bude poskytnuta krizovým manažerům, školám s podobným oborem, pro zkvalitnění vzdělávacího procesu.