Opatření v ohnisku výskytu slintavky a kulhavky a jeho okolí

Abstract

Ve své bakalářské práci nazvané " Opatření v ohnisku výskytu slintavky a kulhavky a jeho okolí" se zabývám problematikou nákazy SLAK v chovu Chlebov patřícímu firmě Reprogen a.s. Slintavka a kulhavka je nesmírně nebezpečné a velmi nakažlivé horečnaté onemocnění postihující zejména sudokopytníky. Původcem jsou viry z rodu Apftovirus, které způsobují, že se na sliznicích trávicího traktu, na končetinách i neosrstěných místech vytvářejí puchýřky a afty, dalšími typickými příznaky je kulhání a slinotok. Hlavním zdrojem nákazy je nemocné zvíře, popřípadě jakékoli předměty či živočichové jím kontaminovaní. Přenos ze zvířete na člověka je sice možný, ale velmi obtížný a díky kvalitnímu zpracování potravin a poměrně vysokému hygienickému standardu velmi ojedinělý. V současnosti uplynulo již 40 let od posledního zaznamenaného případu nákazy virem SLAK na území ČR. Veřejnost je přesvědčena, že je riziko vypuknutí této nákazy a její nárůst až do rozměrů epizootie v podstatě nulový. Česká republika, stejně jako Evropská unie, však i přes tuto skutečnost vynakládá značné síly a prostředky k přípravě na mimořádné situace způsobené veterinární nákazou (SLAK, ptačí chřipka). Dotčené orgány vypracovávají poplachové a krizové plány, jejichž aktuálnost pravidelně prověřujeme při rozsáhlých součinnostních cvičeních, a to jak na krajské, tak celostátní úrovni. V úvodu své práce jsem zpracovala přehled opatření přijímaných v jednotlivých fázích nákazy, tedy od podezření, přes potvrzení až po její eradikaci. V prvotní fázi plní úkoly zejména chovatel a orgány veterinární správy. V případě potvrzení nákazy je nutné zapojení složek IZS, podle platné legislativy. Z hlavních složek IZS se primárně podílejí na likvidaci nákazy zejména HZS kraje a JPO zařazené do systému plošného pokrytí a Policie ČR, z ostatních složek pak převážně Armáda ČR. V další fázi jsem se pokusila ověřit proveditelnost těchto opatření v místě chovu Chlebov. Pro lepší orientaci jsem si vytvořila mapová schémata se zakreslenými informacemi o jednotlivých opatřeních. Zajímaly mě především způsoby likvidace kadáverů. Chov Chlebov leží v těsné blízkosti zahraboviště, proto jsem mohla zvolit nejoptimálnější kombinaci, tedy odvezení do AP Dobřejovice a zahrabání. Má hypotéza byla formulována následovně: "V rámci IZS jsme schopni zvládnout nákazu slintavkou a kulhavkou postihující konkrétní velkochov i její rozšíření na celé území České republiky." Cílem práce bylo navrhnout plán pro zdolání slintavky a kulhavky v konkrétním velkochovu a ověřit proveditelnost těchto opatření. Vybrané termíny: nákaza, ohnisko, eradikace. K vypracování jsem použila dostupnou odbornou literaturu, internetové zdroje a dostupnou legislativu. Své poznatky jsem ověřovala při konzultacích s pracovníky jednotlivých složek i se zástupci veterinární zprávy. Ve "Výsledcích" jsou popsána jednotlivá opatření, jejich výhody a nevýhody, to vše doplněné o mapová schémata. Při ověřování proveditelnosti opatření jsem narazila na problém bioplynové stanice v areálu kravína Chlebov, proto jsem se v diskuzi v rámci spolupráce se zaměstnanci firmy Reprogen a.s. zaměřila na nalezení ideálního zabezpečení této stanice. Druhou část diskuze pak tvoří úvaha nad naší připraveností na možnost, že by se nákaza SLAK rozšířila po celém území ČR. Při formulování této problematiky jsem se informovala o dalších velkých epizootiích proběhlých v Evropě za posledních dvacet let. Po prostudování informací jsem dospěla k závěru, že není v možnostech České republiky zvládnout epizootii takových rozměrů jen vlastními silami a prostředky. Pro tento případ bych navrhovala součinnostní cvičení s ostatními členskými státy EU. V "Závěru" práce doporučuji pokračovat ve zlepšování nastavených opatření a ve vývoji nových.