Ochrana obyvatelstva z hlediska zdravotnického zabezpečení při povodni 2010 se zaměřením na situaci v Raspenavě

Abstract

V úvodu bakalářské práce se zabývám základními obecnými pojmy, které souvisí s povodní. Povodně jsou přírodní jevy, kterým se lze jen stěží bránit, a představují největší přímé ohrožení v oblasti přírodních katastrof na území naší republiky. Způsobují vznik krizových situací, při nichž vznikají rozsáhlé přírodní a materiální škody, ale i ztráty na životech obyvatel v postiženém území. V postiženém území dochází taktéž k devastaci krajiny a ekologickým škodám. Povodním nelze zabránit, ale lze omezit jejich důsledky vhodnými přírodními, technickými nebo organizačními opatřeními. Povodně poukázaly na nutnost vybudování a doplnění protipovodňových opatření ve vymezených záplavových územích. Povodně jsou přírodním jevem, kterému nelze zabránit. Vyskytovaly se v minulosti, vyskytují se v současnosti a budou se vyskytovat i v budoucnosti. Je to v podstatě reakce zemského povrchu na srážky, důležitou roli hraje jejich intenzita, trvání a velikost zasaženého území včetně jeho sklonitosti a charakteristika povrchu. Potřebu protipovodňových opatření vyvolává umístění zástavby, která se historicky vyvíjela tak, že se lidé snažily bydlet co nejblíže u vody, kterou potřebovali jako zdroj pro svoji osobní potřebu, pro odvádění odpadní a dešťové vody, k využití vodní síly, chovu ryba rekreaci. Údolí podél vodních toků vytvářela lepší podmínky pro budování silnic, železnic a dalších cest. Rozvoj zástavby však na druhé straně neustále ubíral prostor, kterým by mohly povodňové průtoky plynule odtékat. Neobydlené krajiny, kde nejsou průtoky vodního toku ničím omezovány, má řeka k dispozici údolní nivu v celém údolí a může tak rozvíjet svoji korytotvornou činnost bez omezení, takže není potřeba se tam protipovodňovými opatřeními zabývat, jsou ve střední Evropě stále vzácnější. V druhé části bakalářské práce jsem se zaměřil na ochranu obyvatelstva v zasaženém území. Prostudoval jsem platnou legislativu a dostupné podklady poskytnuté obcemi Raspenava, Hejnice, Bílý Potok, ORP Frýdlant a krajským úřadem Libereckého kraje. Po povodni v srpnu roku 2010, kdy došlo ke značným škodám na majetku obce a občanů, řešila obec Raspenava protipovodňová opatření v ohroženém území obce, rekonstrukci zničených mostů a cest, obnovu infrastruktury. Při povodni bylo zničeno 11 lávek, 4 mosty, 13 domů, mateřská škola a zemřel 1 člověk. V rámci obnovy muselo město Raspenava řešit podanou stížnost na průběh vypsané veřejné soutěže, kterou musel řešit ÚOHS. Jako jedno z opatření k ochraně obyvatelstva v případě povodní se používá evakuace, což je opatření, které zabezpečují přemístění osob, majetku, zvířat, technického vybavení a nebezpečných látek z míst ohrožených povodní na jiná území, kde se následně zajišťuje pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Jde o mimořádné opatření, které se používá v případech, kdy již nelze zabezpečit účinnou ochranu obyvatelstva jiným způsobem. Plán evakuace je zpracovaná v povodňovém plánu obce. Stanovená výzkumná otázka potvrdila, že v dnešní době jsou stanovená opatření na ochranu obyvatelstva zaměřená zejména na obyvatelstvo, které bylo evakuováno z ohroženého území a již méně se počítá se zabezpečením obyvatelstva, které nemuselo být evakuováno, ale zůstalo v postižené obci, kde nefunguje základní infrastruktura, dostupnost základních služeb v obci je omezena a lékařská péče je omezena ne-li zcela znemožněna.