Role sestry při ošetřovatelském procesu u klienta s apalickým syndromem.

Abstract

Téma bakalářské práce se nazývá Role sestry při ošetřovatelském procesu u klienta s apalickým syndromem. V teoretické části byla popsána charakteristika vědomí a jeho poruchy, které se mohou projevovat po nádorech, krvácení v intrakraniálním prostoru, úrazech hlavy. Dále je popsán apalický syndrom, který může vzniknout po traumatickém či netraumatickém poškození mozku, jeho stádia, dále jaké jsou příčiny a příznaky. Popsána je i diagnostika syndromu, která se určuje pomocí vyšetření, jako je například nepřítomnost slovní odpovědi na vizuální, či sluchové, dotekové a bolestivé podněty. Následná léčba, pokud nastanou komplikace, tak jaké a prognóza klientů s tímto syndromem do budoucna. Tento stav je bohužel otázkou několika měsíců a let.

Dále jsme se v teoretické části zabývaly oddělením, na kterém jsou klienti s apalickým syndromem hospitalizováni. Popisují se zde role sester, které vykonávají, a které se liší ať už v ošetřovatelské či sesterské práci, tak i používáním zdravotnických přístrojů a pomůcek, pro udržení vitálních funkcí klienta. V navazující kapitole jsme se zaměřily na důležitost spolupráce sester s fyzioterapeuty a komunikací mezi sestrou a rodinou klienta, který je hospitalizován na oddělení. O důležitosti edukace rodiny a nutnosti spolupráce s ošetřujícím personálem.

Cílem práce je zjištění pomocí výzkumných otázek role sestry a specifika ošetřovatelské péče u klienta s apalickým syndromem. Pro praktickou část byly stanoveny dvě výzkumné otázky. VO č. 1 Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u klienta s apalickým syndromem? VO č. 2 Jak správně komunikovat a spolupracovat s rodinou klienta s apalickým syndromem. V podkategoriích stanovených výzkumných otázek byly položeny otázky na hospitalizaci na odděleních DIOP a ONP-JIP. Další podkategorie byla zaměřena na péči o dýchací cesty, která se týká spontánně ventilujících klientů či klientů s tracheostomickou kanylou. Třetí podkategorií byla hygienická péče, na kterou navazovala podkategorie prevence dekubitů. Zabývaly jsme se i stravováním a i následným vylučováním v dalších podkategoriích. Pozvolna jsme se dostaly k další podkategorii, komunikace s klientem. Kategorie číslo 4 byla zaměřena na přístrojové vybavení na oddělení ONP-JIP a DIOP. Na komunikaci s rodinou byla zaměřena kategorie číslo 5.

Ke zpracování metodické části bakalářské práce bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření formou nestrukturovaného rozhovoru se sestrami z DIOP a ONP JIP v Písku, v Českých Budějovicích a v Plzni. Sestry byly vybrány různé věkové kategorie a s odlišnou délkou praxe.

Ve výsledné části bakalářské práce bylo zjištěno, že sestry z dotazovaných oddělení plně rozumí pojmu specifikum ošetřovatelské péče o klienta ve vegetativním stavu. Dokážou plně popsat a vyjmenovat specifika ošetřovatelské péče, v hospitalizaci, v péči o dýchacích cestách, v hygienické péči, v prevenci dekubitů, v potřebě stravování, a v potřebě vyprazdňování. Sestry se snaží využít vědomostí ze studií psychologie v tom, jak správně komunikovat s rodinou klienta. Sestry si uvědomují nutnost potřeby edukovat rodiny klientů s tímto syndromem o jeho péči.

V závěrečné části byly všechny otázky zodpovězeny a cíl práce byl tak splněn. Výsledky a obsah bakalářské práce, může být použit pro sestry, které poskytují péči nejen klientovi ale i jeho rodině, na specifických odděleních jako je DIOP či ONP - JIP, které hospitalizují klienty ve vegetativním stavu.