Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb pro zdravotně postižené ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností do roku 2030

Abstract

V této diplomové práci se věnuji problematice plánování sociálních služeb v Písku jakožto obci s rozšířenou působností s bližším zaměřením na skupinu osob zdravotně postižených. Cílem je zjistit, zda a za jakých podmínek by bylo možné prodloužit horizont, na které jsou strategie zpracovávány, a to alespoň do délky patnácti let. Teoretická část je členěna do čtyř kapitol. Nejprve sleduji koncepci sociální politiky a sociálního státu v průběhu let i s výhledem do budoucna. Poté je rozebrána oblast sociálních služeb, kdy je popsán jejich historický vývoj, legislativa k nim vztažená, pojetí kvality v sociálních službách a způsoby jejich financování. Třetí kapitola je věnována komunitnímu plánování, jeho zásadám a principům. V poslední kapitole se zabývám cílovou skupinou osob zdravotně postižených. Cílem praktické části je prostřednictvím vyhodnocení výsledků získaných polostrukturovanými rozhovory se sedmi účastníky komunitního plánování v Písku, zjistit nejen za jakých podmínek by bylo možné časový horizont plánování prodloužit, ale jak vůbec v současnosti plánování probíhá, a zda dochází ke zkvalitnění tohoto procesu. Respondenti byli vybráni z řad zadavatele Městského úřadu Písku a poskytovatele, kdy jsem zvolila jak zástupce nestátních neziskových organizací, církevních organizací, tak i příspěvkové organizace jihočeského kraje. Zaujímali různé pozice od členů řídící skupiny po členy pracovních skupin, a to i v průběhu plánování minulých. Výzkumné otázky se týkají demografické analýzy cílové skupiny osob zdravotně postižených, názoru respondentů zda je stávající časový horizont plánování dostačující, a zda se zvyšuje kvalita onoho procesu. Z vyhodnocených rozhovorů vyplynulo, že demografická analýza byla dle seznámených profesionálně sestavena a poslední komunitní plánování v dané oblasti bylo v porovnání s minulými podstatně úspěšnější i co do průběhu. K tomuto napomohla spolupráce s neziskovou organizací a jejich metodičkou a externím supervizorem. Podmínky pro prodloužení stávajícího horizontu plánování by bylo možné podle respondentů prodloužit pouze za předpokladu sestavení dlouhodobé celostátní strategie až na období dvaceti let, která by byla pravidelně aktualizována a doplňována akčními plány orientovanými maximálně na období pěti let. Za hlavní překážky je považována častá změna legislativy a otázka zvratů okolností u cílových skupin jako jsou osoby v krizi. U osob zdravotně postižených a seniorů by však možnosti prodloužení periody byly vyšší vzhledem ke stálejší situaci a tím i možnostem dlouhodobějších statistických prognóz.