Profylaktická antidota proti nervově paralytickým látkám v České republice
Abstrakt
Bojové otravné látky se dají v současnosti považovat za vysoce rizikové pro člověka. Skupina nervově paralytických látek je považována za nejvíce nebezpečnou. Tyto vysoce toxické látky mají rychlý nástup účinku, do organismu se dostávají všemi branami vstupu, terapie intoxikace je vždy obtížná a často nastává smrt. Podáním profylaktických antidot se nejen zvyšuje odolnost organismu proti účinkům nervově paralytických látek při očekávané intoxikaci, např. při práci v zamořeném prostředí po teroristickém útoku, ale potencuje se i následná antidotní léčba po expozici.
Tato diplomová práce se věnuje problematice nervově paralytických látek z hlediska farmakologické profylaxe.
V úvodu práce jsou představeny bojové otravné látky obecně, jejich rozdělení podle působení na lidský organismus a jeho poškození a stručná charakteristika každé skupiny bojových otravných látek spolu se zástupci. Dále se již teoretická část zaměřuje na problematiku nervově paralytických látek. Je zde stručně zmíněna historie jejich vývoje a nejznámější případy použití, resp. zneužití, ve světě. V návaznosti na zneužití se zmiňuje práce o Úmluvách o zákazu chemických zbraní. Dále pokračuje typovým rozdělením nervově paralytických látek, popisem mechanismu účinku, akutní toxicitu
a jejími příznaky, diagnostikou a terapií otrav. Stupeň, rozsah a rychlost poškození organismu vyvolaného nervově paralytickými látkami závisí na mnoha faktorech. Podstatným faktorem, který ovlivňuje konečný toxický efekt, jsou brány vstupu. Poškození organismu může být způsobeno např. inhalačním podáním, kontaminací porušenou či neporušenou kůží, ingescí nebo zasažením oční spojivky. Jelikož mají nervově paralytické látky vysokou toxicitu a rychlost účinku, ochranná a preventivní opatření jsou významným prvkem k zabránění proniknutí látky do organismu. V Armádě České republiky se zajišťuje ochrana prostředky individuální ochrany, dekontaminací postižené kůže a farmakologickou profylaxí. Termín profylaxe a pojmy
s ní spojené jsou další částí této práce, zejména farmakologické profylaxe. Směry farmaceutické profylaxe se v současnosti dají rozdělit na tři směry - ochranu před inhibicí acetylcholinesterázy, podáním běžných antidot a použití scavengerů, tzv. "vychytávačů". Podáním profylaktických antidot se nejen zvyšuje odolnost organismu proti účinkům nervově paralytických látek při očekávané intoxikaci, ale potencuje se
i následná antidotní léčba po expozici. Ve výbavě Armády ČR jsou profylaktika PANPAL a TRANSANT, jímž je v práci věnována podrobnější pozornost. Oba tyto přípravky byly vyvinuty v České republice. Jsou zde také představeny antidotní prostředky první pomoci, které má Armáda České republiky k dispozici.
Praktická část této diplomové práce má za cíl porovnat profylaktická antidota
v České republice a ve vybraných zemích NATO ze čtyř hledisek - rychlosti nástupu účinku, profylaktické aktivity, aplikační formy a nežádoucích účinků. K dosažení tohoto cíle je použita analýza dostupných českých i zahraničních odborných článků, publikací a studií a následná komparativní analýza jednotlivých hledisek a zhodnocení jednotlivých vybraných zemí. Tyto výsledné údaje pak poukazují na pozici České republiky v oblasti profylaktik proti intoxikaci nervově paralytickými látkami - Česká republika, resp. AČR, má zavedeny ve výzbroji dvě profylaktická antidota, která dosahují z hodnocených přípravků nejlepších výsledků. Může se tedy říci, že AČR má v současnosti k dispozici nejlepší profylaktickou kombinaci na světě, která je relativně bez nežádoucích účinků, má snadnou aplikaci
a potřebně dlouhou dobu účinku. Tímto výsledkem je i zodpovězena výzkumná otázka - Profylaktická antidota v České republice jsou srovnatelná dle daných parametrů s antidoty ve vybraných zemích NATO. V závěru je poukázáno na současnou nejlepší možnost profylaxe a nastíněn budoucí možný vývoj v různých oblastech výzkumu.