Postoje sociálních pracovníků k celoživotnímu vzdělávání
Abstrakt
Důležitým společenským tématem v současné době je celoživotní vzdělávání, což bylo i důvodem mého výběru tématu diplomové práce. Tato diplomová práce s názvem "Postoje sociálních pracovníků k celoživotnímu vzdělávání" je rozdělená na část teoretickou shrnující existující znalosti různé literatury týkající se celoživotního vzdělávání a vzdělávání obecně. Výzkumná, druhá část, je zaměřena na cíl výzkumu, použitou metodiku, charakteristiku výzkumného souboru, zpracování a vyhodnocení dat a diskuzi.
Teoretická část popisuje vymezení pojmu celoživotního vzdělávání, legislativu ve vzdělávání, vývoj celoživotního vzdělávání. Dále se zabývá klíčovými dokumenty pro sledované oblasti celoživotního vzdělávání, strukturálními fondy a komunitárními programy, lidským potenciálem, lidskými zdroji a lidským kapitálem. Součástí teoretické části je kapitola o systému počátečního vzdělávání zahrnující formální, neformální a informální vzdělávání a dále další vzdělávání. Následující teoretická část je zaměřena sociální pracovníky, kteří v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, mají povinnost dalšího vzdělávání, kterým si upevňují, doplňují a obnovují kvalifikaci. Další teoretická část se zabývá předpoklady pro výkon povolání sociálních pracovníků, jejich dalším vzděláváním, akreditací vzdělávacích zařízení a programů.
Ve výzkumné části je vymezen cíl diplomové práce. Zjištění postojů sociálních pracovníků v Jihočeském kraji k nastavení celoživotního vzdělávání v sociální práci. V souvislosti s cílem práce byla stanovena hypotéza: "Postoj sociálních pracovníků je pozitivnější k celoživotnímu vzdělávání zaměřenému na praxi, než na teoretické vzdělávání". Pro potvrzení této hypotézy byla stanovena nulová hypotéza, předpokládající, že v konečném základním souboru sociálních pracovníků v Jihočeském kraji bude mít 75% sociálních pracovníků pozitivnější vztah k celoživotnímu vzdělávání zaměřenému na praxi a 25% pozitivnější vztah k teoretickému vzdělávání.
Výzkumná část uvnitř této diplomové práce byla realizována formou kvantitativního výzkumu. Potřebná data byla získána metodou dotazování, technikou dotazníku. Vypracovaný dotazník se skládal celkem z 27 otázek. Byly použity otázky uzavřené, polouzavřené a otevřené. Dotazník byl rozeslán elektronickou poštou na e-mailové adresy zařízení i jednotlivým zaměstnancům.
Výzkumný soubor tvořili sociální pracovníci v sociálních službách v Jihočeském kraji.
Výsledná data byla vyhodnocena a zpracována pomocí kontingenčních tabulek a grafů v Microsoft Office Excel 2007. Hodnoty výzkumu byly statisticky zpracovány. K ověření hypotéz o struktuře základního souboru podle jednoho či více znaků byl použit Pearson chí-kvadrát test dobré shody na hladině významnosti alfa = 0,05.
Provedený výzkum v rámci diplomové práce podpořený dotazníkovým šetřením, samotnými odpověďmi respondentů a v neposlední řadě statistickým výpočtem, potvrdil hypotézu o pozitivnějším postoji sociálních pracovníků k celoživotnímu vzdělávání zaměřenému na praxi. Vezme-li sociální pracovníky v Jihočeském kraji, výsledky diplomové práce prokazují evidentní skutečnost, že sociální pracovníci preferují vzdělávání zaměřené na praxi.
Po zhodnocení všech otázek v dotazníku jsem zjistila postoje sociálních pracovníků k nastavení celoživotního vzdělávání v sociální práci a domnívám se, že vztah majority dotázaných k celoživotnímu vzdělávání je na vysoké úrovni.