Determinanty práce sester na interních odděleních Jihočeského kraje

Abstract

Základní teoretická východiska: Východiskem pro zpracování této práce byla skutečnost, že s požadavky rozvíjející se společnosti se také významně změnil pohled na sesterské povolání. Na současném trhu práce je především poptávka po erudovaných, kvalifikovaných všeobecných sestrách, které jsou schopné flexibilně a nezávisle fungovat v rozmanitých podmínkách, samostatně se vzdělávat a získávat nové zkušenosti. Teoretická část se v úvodu zabývá bližší identifikací práce sester a následně přibližuje jednotlivé atributy, které se práce sester dotýkají, jako vzdělávání, náplň a kompetence. Jedna z kapitol se také zaměřuje na osobnostní předpoklady pro práci sestry a na organizaci práce na interních odděleních. Druhá část teoretické práce se potom věnuje rozboru hlavních determinantů práce. Cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy: Pro splnění hlavního záměru práce byly vytyčeny tři cíle. Cíl 1: Identifikovat hlavní determinanty práce všeobecných sester na interních odděleních Jihočeského kraje. Cíl 2: Zmapovat spokojenost sester na interních odděleních Jihočeského kraje. Cíl 3: Zmapovat výskyt syndromu vyhoření u sester na interních odděleních Jihočeského kraje. K dosažení cílů byly v části kvalitativního výzkumu položeny čtyři výzkumné otázky. VO 1: Jaké determinanty své práce sestry udávají nejčastěji? VO 2: Jak jsou sestry spokojeny se svými pracovními podmínkami? VO 3: S jakými motivačními prvky se sestry během své praxe setkaly? VO 4: Jak jsou sestry informovány o fenoménu syndrom vyhoření? Pro kvantitativní výzkum bylo následně stanoveno pět hypotéz. H1: Sestry s vysokoškolským vzděláním označují špatnou organizační strukturu a vedení zařízení jako nejvýznamnější determinant své práce více, než sestry bez vysokoškolského vzdělání. H2: Sestry s vysokoškolským vzděláním vnímají celoživotní vzdělávání jako motivující prvek pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče více, než sestry bez vysokoškolského vzdělání. H3: Sestry s délkou praxe v interních oborech 10 let a méně udávají více pocit uspokojení z práce, než sestry s délkou praxe v interních oborech delší než 10 let. H4: Sestry s délkou praxe v interních oborech 10 let a méně udávají více spokojenost s pracovními podmínkami, než sestry s délkou praxe v interních oborech delší než 10 let. H5: Sestry s celkovou délkou praxe nad 10 let udávají více zkušeností s výskytem syndromu vyhoření, než sestry s délkou praxe 10 let a méně. Metodika: V této diplomové práci bylo využito techniky kvalitativního i kvantitativního sběru dat. Výsledky v první fázi empirického šetření byly získány na podkladě polostrukturovaných rozhovorů, vedených s dvanácti všeobecnými sestrami pracujícími ve čtyřech nemocnicích Jihočeského kraje na odděleních s interním zaměřením (České Budějovice, Tábor, Prachatice, Jindřichův Hradec). Výsledky výzkumného šetření byly následně analyzovány a zaneseny do kategorií. Druhá část empirického výzkumu obsahuje výsledky kvantitativního šetření, které bylo založeno na získání dat pomocí anonymního dotazníku, určeného všeobecným sestrám pracujících v nemocnicích Jihočeského kraje na odděleních s interním zaměřením (České Budějovice, Tábor, Prachatice, Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice, Český Krumlov). Získaná data byla následně roztříděna, popsána a zpracována nejdříve popisnou statistikou do grafů pomocí programu Microsoft Office Excel 2010 a v dalším kroku bylo provedeno statistické vyhodnocení hypotéz. Hypotézy byly testovány chí kvadrát testem v kontingenční tabulce. Zvolená hladina významnosti byla 5 %.