Stres u matek na rodičovské dovolené v souvislosti s rizikem ztráty zaměstnání

Abstract

Předkládaná diplomová práce na téma Stres u matek na rodičovské dovolené v souvislosti s rizikem ztráty zaměstnání pojednává o problematice fenoménu stresu a nezaměstnanosti, dále o tématice zaměstnávání žen, těhotných žen a matek, také o rovných příležitostech žen a mužů na trhu práce, o dávkových systémech sociálního zabezpečení a mimo jiné o tématice spojené s návratem matek po rodičovské dovolené na trh práce. Tato práce se skládá ze dvou hlavních částí z části teoretické a části výzkumné (empirické). Teoretická část pojímá o výše zmíněné problematice a tématice. Část výzkumná, je zaměřena na samostatný výzkum a popis výsledků výzkumu, pro který bylo použito kvantitativních postupů sběru dat. Pro potřeby této práce tvoří cílovou skupinu matky na rodičovské dovolené. Data od respondentů byla sbírána pomocí dotazníkového šetření, metodou dotazování. Sesbíraná data byla následně kvantifikována pomocí deskriptivní statistiky. Celkem byly stanoveny dvě výzkumné otázky a tři hypotézy. Hypotézy byly statisticky testovány pomocí statistické metody - testem ANOVA. V celkovém počtu se podařilo sesbírat 320 dotazníků od zmíněné cílové skupiny. Aby bylo dosaženo validity dat a homogenity výzkumného souboru, byl sběr dat byl zacílen výhradně na ženy, tedy matky na rodičovské dovolené pocházející pouze z Jihočeského kraje. Cíl práce spočíval ve zjištění, zda jsou na rodičovské dovolené ve stresu více matky mající silné ekonomické zázemí nebo ty matky, které ekonomické zázemí příliš silné nemají. Pomocí Likertovy škály bylo měřeno, do jaké míry jsou stresovány matky na rodičovské dovolené, které nemají jistotu svého pracovního místa po návratu z této dovolené. Pomocí zmíněné škály bylo také měřeno, do jaké míry jsou matky na rodičovské dovolené stresovány ve spojitosti právě s návratem do práce a s ním spojených povinností či hledáním si zcela nového pracovního místa. V souvislosti s výsledky a testováním hypotéz bylo v případě hypotézy první zjištěno, že matky, které nepobírají žádné dávky sociálního zabezpečení, nejsou stresovány více, než ty matky, které dávky pobírají. Testování druhé hypotézy ukázalo, že matky žijící s partnery jsou stresovány méně, než matky, které s partnerem nežijí. Testováním hypotézy třetí se zjistilo, že matky na rodičovské dovolené, které nemají jistotu své pracovní pozice po skončení této dovolené, jsou stresovány více než matky, které takovou jistotu mají. Z výsledků sesbíraných dat bylo dále zjištěno, že nejvíce respondentek tvoří ženy ve věku od dvaceti pěti do třiceti let a ženy od třiceti jedna do třiceti pěti let. Ve velkém počtu se výzkumu zúčastnily středoškolsky (studium zakončené maturitou) a vysokoškolsky vzdělané ženy. Velký podíl mají také ženy pracující na hlavní pracovní poměr a ženy žijící ve společné domácnosti s partnerem. Početná většina dotazovaných matek pak pobírá dávku rodičovského příspěvku. Také velký podíl dotázaných žen neplánuje se svými partnery střídavou rodičovskou dovolenou, pro kterou si stanovily z velké většiny tříletou rychlost čerpání. Značná část dotazovaných matek ale také uvedla, že při současné rodičovské dovolené nevykonává svou původní práci a nepřivydělává si ani prací jinou. Z výsledků pak dále vyplynulo, že téměř 80 % dotázaných nevykonává pracovní pozici, která by se dala označit za vedoucí. Přes 60 % dotázaných je na současné rodičovské dovolené s jedním dítětem, menší část dotázaných s dítětem druhým, či třetím. Zajímavým výsledkem je také to, že téměř polovina respondentek plánuje další mateřství a z těchto dalších téměř 60 % jej bude plánovat tak, aby navazovalo na současnou rodičovskou dovolenou. Výsledky této práce mohou vést jednak k zamyšlení se nad zjištěnými fakty. Například proč většina žen nevykonává vedoucí pozice přesto, že mají tyto ženy poměrně vysoké vzdělání. K zamyšlení může být i to, zda mají ženy opravdu tak silné ekonomické zázemí, aby mohly bez obav z vyvázání se z pracovního poměru navázat na další rodičovskou dovolenou.