Primární a sekundární prevence karcinomu prsu u žen

Abstract

Karcinom prsu je nejčastější nádorové onemocnění žen v České republice. Od roku 2002 se Česká republika připojila k většině evropských zemí a zahájila celoplošný mamografický screening, umožňující ženám od 45 let docházet na pravidelná preventivní vyšetření. V lednu 2014 bylo zahájeno adresné zvaní žen k preventivnímu vyšetření karcinomu prsu podpořené celorepublikovou informační kampaní. Mortalita na toto nádorové onemocnění v posledních letech klesá, což lze vysvětlit zvyšující se kvalitou léčby a časnějším záchytem onemocnění. Proto je velmi důležitá znalost primární a sekundární prevence. V teoretické části práce je stručně popsána anatomie ženského prsu, definován zhoubný nádor, jsou zde popsány epidemiologické aspekty rakoviny prsu. Dále je zde rozsáhlejší kapitola o rizikových faktorech karcinomu prsu. Další kapitolou je samotná prevence. Zabývala jsem se především primární a sekundární prevencí, o prevenci terciární je pouhá zmínka. V sekundární prevenci je popsáno samovyšetřování prsů a historie a podstata mamografického screeningu. V této práci jsou také představeny organizace realizující preventivní programy, zaměřené na onemocnění rakovinou prsu. Praktická část zahrnuje výsledky výzkumu, které byly získávány kvantitativní dotazovací metodou, technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořily ženy, které mají trvalé bydliště v Ústeckém kraji. Dotazník se skládal z 27 otázek a byl určen 150 ženám ve věkové kategorii 18-44 let a 150 ženám nad 45 let. Dotazníky jsem rozdávala na Ústecké poliklinice, s.r.o. v Ústí nad Labem a vytvořila jsem také elektronický dotazník, který jsem rozesílala přes sociální sítě. Ze 150 (100 %) rozdaných dotazníků na Ústecké poliklinice se mi vrátilo jen 60, dostatečně vyplněných pro potřeby výzkumu bylo 58, návratnost byla pouze 38,7%. Zbylých 242 dotazníků jsem získala elektronickou cestou. Cílem práce bylo zmapovat informovanost žen v Ústeckém kraji o rizikových faktorech karcinomu prsu a zároveň zjistit, zda si ženy v Ústeckém kraji provádí samovyšetření prsů a zda ženy starší 45 let dochází na pravidelný mamografický screening. Na základě cílů práce jsem si stanovila čtyři hypotézy. Hypotéza 1: Ženy v Ústeckém kraji jsou informované o rizikových faktorech karcinomu prsu. Hypotéza 2: Ženy ve věkové kategorii 18-44 let v Ústeckém kraji jsou informovanější o rizikových faktorech karcinomu prsu než ženy ve věkové kategorii nad 45 let. Hypotéza 3: Rozdíl ve frekvenci provádění samovyšetření prsů u žen ve věkové kategorii 18-44 let je statisticky významnější než u žen ve věkové kategorii nad 45 let věku. Hypotéza 4: Docházení na mamografické vyšetření u žen starších 45 let v Ústeckém kraji stoupá s výší jejich vzdělání. Po otestování hypotéz je z výsledků zřejmé, že ženy v Ústeckém kraji nejsou informované o rizikových faktorech karcinomu prsu. Předpokládala jsem, že informovanost bude vyšší u žen ve věkové kategorii 18-44 let, ale ani tato hypotéza se mi nepotvrdila. Informovanost o rizikových faktorech je v kategorii žen 18-44 let na stejné úrovni jako u žen nad 45 let. Co se týká samovyšetřování prsů, ženy ve věkové kategorii nad 45 let si provádí samovyšetření častěji než ženy ve věkové kategorii 18-44 let. Nepotvrdila se mi ani poslední stanovená hypotéza, docházení na mamografické vyšetření nezávisí na vzdělání žen. Zvýšit informovanost žen je třeba hlavně u rizikových faktorů karcinomu prsu. Zvýšení informovanosti by se mohlo docílit větší informační kampaní v televizi, v denním tisku, v podnicích, kde pracuje vysoký počet žen a na středních a vysokých školách formou různých přednášek přístupných i pro veřejnost. Na mamografický screening v mém výzkumu dochází přes 90 % žen, což jsou chvályhodné výsledky. Závažné je zjištění, že samotné provádění samovyšetření prsů více jak polovina žen ve věkové kategorii 18-44 let neprovádí vůbec nebo výjimečně. Tato práce by mohla posloužit pro výuku jako studijní materiál ke zlepšení znalostí v této problematice.