Problematika kuřáctví studentů středních zdravotnických škol

Abstract

Téma diplomové práce nese název - ,Problematika kuřáctví studentů středních zdravotnických škol". Kuřáctví je jednou z nejčastěji se vyskytujících drogových závislostí současné doby v Evropě. Podle Světové zdravotnické organizace ve světě v současnosti kouří 1,3 miliardy lidí, přičemž každý rok následky kouření cigaret usmrtí zhruba 4, 8 milionů lidí, tedy asi 560 osob každou hodinu. Pokud bude současný trend pokračovat aktuálním tempem, tak zemře na následky kouření cigaret v průběhu roku 2020 deset milionů lidí. Kuřáctví vyvolává velkou závislost na nikotinu, která s sebou nese výrazné ekonomické, sociální i zdravotní dopady. K výzkumným účelům byli vybráni studenti 1. a 4. ročníků prezenční formy studia všech SZŠ Jihočeského kraje. Jednalo se konkrétně o studenty škol: SZŠ a VOŠZ České Budějovice, SOŠZ a SOU Český Krumlov, SZŠ Jindřichův Hradec, SZŠ Tábor a SZŠ Písek. Osloveno bylo celkem 591 studentů. Kompletně vyplnilo dotazník 500 respondentů, z čehož převážnou většinu tvořily dívky (87 %). Průměrný věk dotazovaných byl 17 let. Diplomová práce je složena z teoretické a empirické části. Teoretická část se zabývá historií kuřáctví cigaret, definicí drogové závislosti, chemickým složením cigaretového kouře a škodlivostí jednotlivých toxických složek. Dále je v teoretické části věnována kapitola problematice kouření elektronické cigarety. V závěru této části práce jsou uvedeny vybrané statistické údaje vztahující se ke kouření cigaret. Jsou zde shrnuty poznatky celé řady autorů zabývajících se problematikou kuřáctví cigaret a závislosti na nikotinu. Empirickou část tvoří vlastní poznatky z rozboru výzkumu, který byl proveden se záměrem zmapovat prevalenci kuřáctví u budoucích zdravotníků a jejich názor na kouření cigaret u zdravotnického personálu a osob připravujících se na výkon zdravotnického povolání. Jsou zde uvedeny názory a postoje respondentů.

Cílem práce bylo jednak: 1.: Zjištění prevalence kuřáctví u studentů 1. a 4. ročníků SZŠ. 2.: Zjištění, jaký vliv má nejbližší okolí respondentů na skutečnost, že kouří. 3.: Zjištění, jaký postoj mají studenti zdravotnických škol ke kouření cigaret u pracovníků v oblasti zdravotnictví. K dosažení výše uvedených cílů byly stanoveny tři hypotézy: H1: Existuje statisticky významný rozdíl v prevalenci kuřáctví cigaret u studentů 1. a 4. ročníku SZŠ. H2: Existuje statisticky významný rozdíl ve výskytu kuřáctví cigaret u studentů pocházejících z rodin, ve kterých alespoň jeden člen rodiny kouří a z nekuřáckých rodin. H3: U studentů 1. a 4. ročníků SZŠ existují statisticky významné rozdíly v postoji ke kouření cigaret u zdravotnických pracovníků. Za účelem potvrzení nebo vyvrácení stanovených hypotéz byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat byl použit dotazník. Dotazníky, jež obsahovaly 23 otázek, byly rozdány mezi 591 studenty SZŠ Jihočeského kraje. Jejich návratnost byla téměř 85 %. Získaná data byla zpracována v podobě přehledných grafů a hypotézy byly statisticky otestovány. Na základě vyhodnocení odpovědí respondentů se statistickým otestováním získaných dat potvrdila první hypotéza, která předpokládala, že existují statisticky významné rozdíly ve výskytu kuřáctví cigaret u studentů 1. ročníku a maturanty. Rozdíl skutečně existuje, podle výzkumu studenti 4. ročníku kouří častěji. Zajímavé je, že největší rozdíl je u SZŠ a VOŠZ České Budějovice. Naopak u studentů SOŠZ Český Krumlov je procento kuřáků již v 1. ročníku velmi vysoké. Hypotéza č. 2 byla také statisticky potvrzena. Zde existuje skutečně významný rozdíl, přičemž největší výskyt je u pravidelných kuřáků, tzn. v rodinách, kde minimálně jeden člen kouří, je sklon ke kuřáctví potomků výrazně vyšší. Navíc pravidelný kuřák pocházející z rodiny kuřáků vykouří více cigaret. U příležitostných kuřáků nejsou rozdíly tak velké a netýkají se ani intenzity kouření. Ani poslední hypotéza nebyla vyvrácena. Významné rozdíly se vyskytly ve všech t