Západonilská horečka - globální změny epidemiologické situace a surveillance v ČR

Abstract

Hlavním cílem práce je prozkoumat měnící se globální epidemiologickou situaci v závislosti na změně klimatu a zmapovat trendy změn epidemiologické situace. Dílčím cílem je zjistit, zda existují rozdíly v geografické distribuci výskytu viru Západonilské horečky (WNV) v časovém období 2004-2014; zmapovat surveillance; navrhnout možnosti zlepšení prevence při měnící se geografické distribuci; popsat případy onemocnění hlášených v ČR; zjistit zda se v plzeňských a českobudějovických zdravotnických zařízeních rutinně provádí vyšetření na záchyt nákazy WNV a konečně zmapovat promořenost WNV a její příčiny v koňských chovech. Pomocí rešerší se podařilo zmapovat měnicí se globální distribuci WNV a její příčiny; dále se povedlo diferencovat měnící se trendy epidemiologické situace, které souvisejí se změnou klimatu. Ze získaných informací se dá velmi dobře posoudit vliv změny klimatu na distribuci WNV. Tento vývoj je dán především osídlením nových oblastí, jak původcem, tak rezervoáry, posouvající se vlivem změn klimatu mimo původní endemické oblasti. Za změnu globální distribuce může také ve větší míře globalizace světa. Měnící se epidemiologická situace je dána tím, že virus napadá organismy, které se do té doby s virem nesetkaly. Díky tomu dochází ke změně klinického obrazu a objevují se závažnější formy onemocnění. Oficiální statistiky počtu onemocnění v EU v letech 2008-2012, publikované Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí, odhalily, že počet onemocnění je závislý, jak na globální změně klimatu, tak na klimatu v průběhu daného roku. Údaje pro rok 2010 jasně ukázaly, jak velký vliv mají extrémní teploty na počty hlášených onemocnění. Za důležité při prevenci výskytu onemocnění Západonilské horečky (WNF) v ČR považuji adekvátní informování turistů. Podstatnou součástí represivního opatření proti výskytu onemocnění způsobeným WNV je zamezení přenosu WNV krevními transfuzemi. Z dárcovství krve musí být vyřazeni ti dárci, kteří se mohli nakazit při pobytu v místech výskytu humánních onemocnění. Tímto se zabývá příloha 3 vyhlášky č. 143/2008 Sb. o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek. V současné době je v připomínkovém řízení návrh metodického pokynu, kterým se stanovuje postup při posuzování rizika nákazy WNV a možnosti snížení rizika přenosu tohoto viru krevní transfuzí. Průzkumem zdravotnických zařízení bylo zjištěno, že se řídí legislativou, a to konkrétně vyhláškou č. 233/2011 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce, v platném znění. Soukromé mikrobiologické a sérologické laboratoře v Plzni a Českých Budějovicích testování na pozitivitu WNV neprovádějí. Cílená surveillance WNV u koní je v ČR prováděna od roku 2011. V letech 2011-2013 se jednalo o 4-5 koní WNV pozitivních a v roce 2014 bylo již 13 koní WNV pozitivních z celkového počtu 783 vyšetřených koní. Různá geografická distribuce koní a vysoké měrné titry protilátek naznačují dle veterinářů rostoucí aktivitu viru v ČR a možné rozšíření Západonilské horečky do nových oblastí. Práce dále analyzuje tři případy onemocnění WNV, které byly do ČR importovány z USA, Tanzanie a Kypru. V práci je popsán první autochtonní případ nákazy virem Západonilské horečky v ČR v roce 2013, který dokazuje měnící se epidemiologickou situaci i v ČR. Je patrné, že virus se bude s ohledem na měnící se klima a větší globalizaci šířit do nových oblastí a bude pravděpodobně způsobovat onemocnění s vážnějším klinickým průběhem. Vzhledem k tomu, že virus má tendenci k mutacím, dá se předpokládat i postupná změna původního klinického obrazu. K zabránění šíření viru je nutné provádět surveillance i v zemích, kde jsou případy infekce WNV sporadické. Vzhledem k tomu, že v současné době není k dispozici humánní vakcína, jsou nutná další preventivní opatření proti šíření viru. K zásadním prvkům prevence patří i informování turistů, kteří cestují do rizikových krajin i do oblastí, které jsou potencionálně rizikové.