Informovanost studentů střední školy v problematice výskytů mimořádných událostí na území města Klatovy

Abstract

Téměř každý den se lidé vystavují nebezpečí, které pro ně představují neočekávané situace, jako jsou živelní pohromy, dopravní nehody nebo nejrůznější havárie spojené s únikem nebezpečných látek. K omezení těchto mimořádných událostí přijímá stát nejrůznější opatření, jakými jsou například zákonné normy. Hlavním takovým opatřením je ochrana obyvatelstva. Ke zmírnění následků mimořádných událostí je potřeba, aby i občané věděli, jak se v takovýchto nepříznivých situacích zachovat, jak na ně reagovat a jak pomoci sobě a ostatním. To se ale neobejde bez neustálého vzdělávání. Výchova a vzdělávání obyvatelstva by měla začít už od útlého věku a během života by se znalosti v tomto směru měly prohlubovat. V teoretické části této práce jsou popisovány veškeré mimořádné události, se kterými se člověk může setkat. Ať už jsou to MU způsobené přírodou nebo zaviněné člověkem. Dále přibližuje postupy, které se týkají právě ochrany obyvatelstva. Jak se zachovat při zaznění signálu "všeobecná výstraha", jak se připravit na evakuaci a jak jí provádět nebo jak se v případě nebezpečí schovat. Dále se seznamuje i s krizovými stavy, které mohou nastat. Důležité jsou také postupy jednotlivých složek integrovaného záchranného systému, které hrají velikou roli při zdolávání mimořádných událostí. Závěrem teoretické části jsou vysvětleny základy statistiky, které představují velké procento výzkumné části. Cílem práce bylo zhodnotit znalosti studentů vybrané střední školy v problematice výskytu MU a vědomosti o činnostech vyplývajících pro občana v případě vzniku MU na území ORP Klatovy. Následně byly stanoveny dvě hypotézy, a to: H1: "Studenti vybrané střední školy jsou obeznámeni s možností vzniků mimořádných událostí na území města Klatovy" a H2: "Studenti vyšších ročníků mají více informací v problematice ochrany obyvatelstva než studenti nižších ročníků". K těmto cílům a ověření hypotéz bylo třeba sestavit anonymní dotazník zaměřený na toto téma a přistoupit s ním ke statistickému šetření. Šetření proběhlo na střední škole obchodní akademie v Klatovech a výzkumný soubor tvořilo 200 studentů. 100 studentů z 1. a 2. ročníků a 100 studentů z 3. a 4. ročníků. Dotazník obsahoval 13 otázek a vždy byla pouze jedna správná odpověď. Úspěšnost mezi jednotlivými otázkami byla velmi různorodá. Výsledky některých otázek byly zarážející, ale byly i otázky, které studenti vyplnil s přehledem. Pojem "všeobecná výstraha" zná pouze 21 % studentů. Znamená to tedy, že v případě zaznění tónu všeobecná výstraha nebude 79 % studentů vědět, co dělat. Naopak 90 % studentů ví s přehledem důležitá telefonní čísla, která je třeba vytočit v případě ohrožení. Pouze 39 % studentů má přehled o nebezpečí vyplývající pro ně na území ORP Klatovy z vodní nádrže Nýrsko. 86 % všech studentů má dobrý přehled o jednotlivých základních složkách integrovaného záchranného systému. Celkově studenti nižších ročníků uspěli se 49 % úspěšností. 42 % získali starší studenti. Tedy o 7 % méně. Prostřednictvím deskriptivní a matematické statistiky se docílilo k vyhodnocení stanovených hypotéz. Hypotéza č. 1 byla potvrzena na základě deskriptivní statistiky. Hypotéza č. 2 byla vyvrácena prostřednictvím matematické statistiky, což znamená, že studenti vyšších ročníků nemají více informací v problematice výskytu mimořádných událostí na území ORP Klatovy. Veškerá data jsou zpracována a prezentována v kapitole "Diskuse" a "Výsledky". Výsledky této práce byly předány představitelům vedení školy, kteří zprostředkovávají každoročně přednášky o mimořádných událostech a zásadách první pomoci v rámci turistického kurzu na Hracholuské přehradě. Otázky v dotaznících mohou být použity a řádně vysvětleny během těchto povinných kurzů v rámci prezentací, které se zaměří na jednotlivé otázky použité v dotazníku.