Současná praxe a možnosti využití supervize v ošetřovatelství
Abstrakt
Předkládána je první disertační práce, která koncept supervize uvádí do oboru ošetřovatelství v České republice. Hlavním cílem práce je najít odpověď na otázku: Jak sestry - vysokoškolští pedagogové ošetřovatelství konstruují, interpretují a prakticky aplikují koncept supervize a roli supervizora v kontextu vzdělávání sester ve specifických institucích zdravotnického terciárního školství a klinické ošetřovatelské praxe v České republice?Autorka práce vychází a čerpá z mezinárodních teoretických zkušeností i z lokálních empirických poznatků. Svůj kvalitativní výzkum realizovala prostřednictvím 26 polostrukturovaných rozhovorů s akademickými vzdělavateli sester z celé České republiky. Ty doplnila v opodstatněných případech daty kvalitativního charakteru získanýmistudiem legislativy, politických a koncepčních dokumentů oboru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, včetně veřejně dostupných informací a zdrojů o supervizi, jež dokreslují výslednou podobu interpretační mapy současné podoby praxe supervize v českém ošetřovatelství.Nástup konstruktivistického paradigmatu ve vzdělávání umožnil pojem supervize koncipovat zejména ve vztahu k učení, výcvikům a profesnímu rozvoji supervizantů, a to také na pozadí procesu transformace vzdělávání a supervize nejen sester, ale i samotných supervizorů v České republice. Dále se autorka zaměřuje na filosoficko-teoretická východiska supervize a uplatnění zejména postmoderního přístupu v neautoritativní supervizi.Empirická část disertační práce se opírá o realizovaný kvalitativní výzkum. Výsledky postupně autorka představuje jako jednotlivé kategoriea vztahy mezi nimi, jež se z analyzovaných dat vyjevily v procesu otevřeného kódování. Kategorii implementace supervize do kvalifikačního vzdělávání v ošetřovatelství autorka uvádí do souvztažností s okolními podmínkami, prostředím a širším profesním a sociokulturním kontextem. Supervize v ošetřovatelství jekonstruována jako převážně unidisciplinární koncept a jako součást sesterské profese. Vysokoškolský pedagog ošetřovatelství je konstruován převážně jako rolový profesionál, avšak zároveň dochází k diverzifikaci, stratifikaci, profilaci a profesionalizaci neakademických vzdělavatelů sester. Na základě obsahové analýzy dokumentů a postmoderních filosoficko-teoretických východisek a strategií legitimizace supervize autorka nahlíží koncept supervize v ošetřovatelství jako sociální konstrukci, která je diskursivně legitimizována. Autorka uvádí také limity výzkumu, jež jsou ovlivněny volbou kvalitativního výzkumného designu. V závěru práce naznačuje budoucí trendy supervize v jednotlivých vzdělávacích institucích, jež mohou být zajímavé a podnětné nejen pro supervizory, ale také pro samotné vzdělavatele supervizorů. Na základě výsledků empirické analýzy zdůrazňuje potřebu integrace pedagogicko-didaktické, supervizní a ošetřovatelské teorie a praxe. Ucelená struktura a metodika systémové implementace supervizní podpory, postavená na českých podmínkách klinické ošetřovatelské praxe a požadavcích na supervizi, by se v budoucnosti měla stát podkladem pro inovaci stávajících vysokoškolských studijních programů ošetřovatelství a přístupů ve vzdělávání a výcvicích supervizorů, a samozřejmě také předmětem nového výzkumného zájmu v supervizi.