Vliv hladovění na ochotu riskovat u sýkory koňadry (<i>Parus major</i>) a sýkory modřinky (<i>Parus caeruleus</i>)

Abstract

V této práci jsem zjišťovala, jaký vliv má hladovění na ochotu riskovat pro potravu v přítomnosti predátora. Pokusy probíhaly v zimním období, kdy ptáky při rozhodování neovlivňuje strach o snůšku či potomstvo a potrava se pro ně stává prioritou. Ptáky jsem testovala v laboratorních podmínkách, kde je možné dostatečně sledovat a upravovat dostupnost potravy. Sýkory byly testovány v přítomnosti vycpaniny nebezpečného predátora krahujce obecného (Accipiter nisus), hnízdního predátora sojky obecné(Garrulus glandarius) a obdobně velkého neškodného ptáka holuba domácího (Columbia livia f. domestica). Byl prováděn také kontrolní pokus bez atrapy. Každý jedinec byl testován na danou atrapu hladový i sytý a každý pták byl testován pouze na jednu atrapu. Zajímaly nás rozdíly v reakcích na jednotlivé atrapy a vliv míry nasycení, i zda se ptáci chovají rozdílně jako hladoví a sytí, nebo při zvykací fázi a samotném pokusu. Zkoumali jsme také, jestli se projeví rozdíly v chování sýkor koňader a modřinek.