Dobrovolnictví jako nástroj pedagogiky volného času

Abstract

Diplomová práce má povahu teoretické studie s významnou vazbou na praktické aktivity při práci s profesionálním vedením dobrovolníků v Dobrovolnickém centru Kladno, o. s. Mým cílem je zjisti, jak je dobrovolnictví spojeno s pedagogikou volného času, a to jednak v rovině teoretické, tak v rovině praktické. Práce je rozdělena do 7 kapitol. První kapitola je zaměřena na vymezení základních pojmů jako dobrovolník, dobrovolnictví. V dané kapitole je také předestřena problematika oceňování dobrovolníků. Druhá kapitola je věnována vymezení základní terminologii pedagogiky volného času, včetně vymezení volného času, který je i pro dobrovolnictví významným fenoménem. Třetí kapitola pojednává o historii pedagogiky volného času a dobrovolnictví, přičemž jsou zde zachyceny významné průsečíky pro vývoj obou sledovaných jevů. Čtvrtá kapitola představuje dobrovolnictví jako společenský jev. Jednotlivé podkapitoly jsou následně věnovány postojům společnosti k dobrovolnictví, mýtům, které dobrovolnictví obklopují, ale i motivům k výkonu dobrovolnické činnosti. V páté kapitole jsem se snažila zachytit dobrovolnictví jako nástroj pedagogiky volného času, přičemž jsem se v podkapitolách snažila vycházet jednak ze studie odborných publikací, tak z vlastních praktických zkušeností. Šestá kapitola se zaměřuje na rozbor konkrétního a praktického případu ? programu Pět P. Závěrečná, sedmá kapitola, je věnována malému empirickému šetření.